„Naše životy a naše budoucnost závisí na zdravé a fungující Antarktidě,” říká S. Craig Cary z University of Waikato. S ním souhlasí i další vědci. Proč je tento nejjižněji položený kontinent tak důležitý? „I přestože je považovaný za polární poušť, ovlivňuje procesy po celé planetě,” vysvětluje profesor. Co by se tedy stalo, kdyby led o objemu 30 milionů kubických kilometrů roztál?
Mezi nejznámější hrozby patří zvýšení hladiny oceánů. To však není všechno. Ztráta ledu a množství nové vody dokáže planetou a jejími fyzikálními procesy doslova pohnout.
Dopady ztráty ledu
Již na základní škole se učíme, že se Země otáčí kolem své osy. Tento jev však není rovnoměrný. Stejně jako u krasobruslařky na ledě, jejíž rychlost se zvyšuje, když dá ruce k tělu, rotace planety se zvýší, když se hmota přiblíží k této pomyslné přímce. V případě, že by se voda z tající Antarktidy takto nahromadila, mohlo by dojít ke zkrácení dne o několik sekund.
Přesun materiálu by zároveň mohl ovlivnit gravitaci. Už matematik James Croll v roce 1875 tvrdil, že tání ledu v Antarktidě by hladinu moří zvedlo nerovnoměrně. „Zemské těžiště by se mělo tendenci přiblížit na sever od jeho současné polohy, a protože se voda musí posouvat se středem, na severní polokouli by byla hladina asi o třetinu výš než na jižní,” napsal ve své knize Podnebí a čas v jejich geologických vztazích.
Ztráta ledovců také ředí slanou vodu. Způsobuje to zpomalování oceánských proudů. Už nyní vědci varují, že do roku 2050 klesne rychlost těchto podmořských dálnic o 40 %. Navíc dochází ke snížení schopnosti vody absorbovat oxid uhličitý, což opět podporuje oteplování planety.
Nové hrozby
Masa ledu na Antarktidě je stará několik milionů let a nikdo stále neví, co vše skrývá. „V případě, že roztaje, se na povrch mohou dostat neznámé bakterie a viry, s nimiž si náš organismus nemusí vědět rady,” varují výzkumníci z kanadské University of Ottawa. „Příští pandemii tak mohou mít na svědomí tající ledovce.”
Mohou mít však i jeden nečekaný dopad, a to je nová doba ledová. Jejich přesun z jižního oceánu do Atlantiku a ředění slané vody podle mezinárodního týmu výzkumníků v čele s Aidanem Starrem z Cardiffské univerzity ve Spojeném království dokáže potlačit skleníkový efekt. Díky tomu může dojít k náhlému ochlazení planety.
Zdroje: www.listverse.com, www.theconversation.com, www.news.climate.columbia.edu, www.seznamzpravy.cz, www.theguardian.com
