Lidé se budou muset pomalu přizpůsobit zcela jinému světu, protože led taje a oceány stoupají. Většina pobřeží Atlantiku, Floridy a Mexického zálivu bude v budoucnu pod vodou, a kromě rozsáhlé klimatické změny se změní i sezónní srážky. Tam, kde je dnes úrodná půda, bude půda neúrodná. Kolik životů je ohroženo? Neexistují jednoduché odpovědi, ale objevují se důkazy, že je třeba začít pracovat na řešení těchto budoucích dilemat.
Jasné je, že i když si neumíme zřejmě představit podrobné následky, na Zemi by po této události nastal chaos. Nejen proto, že by nikdo nevěděl, co dělat. Ale i proto, že by najednou nebyl čas. Zvedly by se hladiny moří a v souvislosti s tím by došlo k masovým záplavám. Změnilo by se počasí a do atmosféry by se uvolnily smrtící chemické látky a skleníkové plyny.
Na simulaci toho, co by se stalo, kdyby led přes noc roztál, se podívejte zde:
Chaos na zemi i pod zemí
Měli bychom si uvědomit, že 99 procent veškerého sladkovodního ledu na Zemi se nachází na vrcholcích Grónska a Antarktidy. Protože teplota se nepatrně každým rokem zvyšuje, led pomalu taje do oceánu. Vědci tvrdí, že musíme zastavit růst teploty této planety, a to o pouhý 1 stupeň Celsia. Bude trvat stovky až tisíce let, než všechen led roztaje, tedy pokud se něco nezmění.
Ale! Co kdyby? Co kdyby se stalo to, že bychom spali a přes noc by se hladina moří zvedla o neuvěřitelných 66 metrů? Pobřežní města jako New York, Šanghaj a Londýn by se utopila a až 40 % světové populace by muselo opustit své domovy.
Roztání ledu by mělo následky i pod zemí. Slaná voda by pronikla do zásob podzemních vod a hledala by cestu do sladkovodních vodonosných vrstev, takže by lidstvo pomalu nemělo žádnou pitnou vodu. Naopak sladká voda z ledovců by se dostala do oceánů, což by zcela rozhodilo mořské proudy a na ně navázané počasí. Teploty v severní Evropě by prudce klesly, a hrozila by dokonce i malá doba ledová.
Další zvýšení teploty a žádná pitná voda
Není to ale jen Grónsko anebo Antarktida, co může být velká hrozba. Himálajské ledovce totiž obsahují toxické chemikálie jako dichlordifenyltrichlorethan neboli DDT a podle vědců je mohou uchovávat po celá desetiletí. Kdyby ale roztály, chemikálie a toxicidy by se dostaly do podzemních vod, a to by byla skutečná zkáza. Ušetřen by postupně nebyl ani permafrost, tedy dlouhodobě zmrzlá půda. S jeho táním je spojena hrozba otravy rtutí, protože v arktickém permafrostu je uloženo 15 milionů litrů rtuti. Navíc organické látky v permafrostu jsou chutnou potravou pro mikroorganismy, které po strávení vypustí oxid uhličitý a metan. Tím by se ještě více zdvojnásobilo množství skleníkových plynů v atmosféře a teplota by se zvýšila o 3,5 stupně Celsia. Koloběh by neměl konce. Kvůli dalšími zvýšení teploty by se všechna jezera a řeky na světě vypařily a svět by se proměnil v nekonečnou poušť. Vodní pára v atmosféře by sice podpořila častější a silnější bouře, záplavy a hurikány, ale zejména na východě USA. Odtud by lidé masově prchali do Kanady, na Aljašku, do Arktidy, a dokonce i na zbytky Antarktidy.
Doufejme, ze masivní tání přes noc nám nehrozí, ale vědci odhadují, že pokud nepřijmeme žádná opatření a globální teplota se zvýší o pouhý 1 stupeň Celsia, budou důsledky klimatických změn nezvratné. Bez ohledu na to, co si myslíme o změně klimatu, led na světě znatelně a rychle taje. Navíc se můžeme poučit i z minulosti.
Zdroje:
