Každý potápěč ví, jak na jeho tělo působí tlak a jaké procedury a pravidla je třeba dodržovat zejména při hloubkovém potápění. Teplota vody na dně Mariánského příkopu je asi 1 až 4 stupně Celsia, ale tlak je zde 1070krát vyšší než atmosférický tlak na úrovni hladiny moře. Co se s kuličkou stane? Podívejte se na video:
Nehostinný Mariánský příkop
Mariánský příkop se nachází na dně Tichého oceánu na severovýchodě Filipín a poblíž Mariánských ostrovů. Vědci odhadují, že vznikl před více než 60 miliony let. Dosahuje celkové délky 2550 km a má obloukovitý tvar a v nejhlubším místě má 11 kilometrů, což je nejhlubší naměřená hodnota v oceánu. Ani Mount Everest by zde nebyl vidět! Dne 10. listopadu 2020 se v Mariánském příkopu úspěšně ponořila čínská pilotovaná ponorka Striver, která dosáhla hloubky 10 909 metrů.
V této hloubce je velmi vysoký tlak vody, nízká teplota, nízký obsah kyslíku, naprostá tma a nedostatek potravy, a navíc zde čas od času vybuchne i podmořská sopka. Takže se jedná o jedno z nejdrsnějších míst na Zemi. I pro naši kuličku.
Lokace Mariánského příkopu
Kulička bude sežrána
Napadla vás rez? Ano, to by se stát mohlo, ale v hloubce je jen velmi malé množství kyslíku. Ocelová koule se zde samozřejmě také zdeformuje vlivem tlaku, ale nerozplácne se kvůli hustotě.
Rez kuličku nezničí, ale postarají se o to anaerobní bakterie, které se živí ocelí. Ty kyslík k přežití nepotřebují.
Bakterie Halomonas titanicae například požírají vraky lodí a byly nalezeny třeba i na nejatraktivnějším vraku světa, na Titaniku. Tyto bakterie oxidují železo a využívají ho k chemickým reakcím i k výživě. Kov začíná rezivět i za nepřítomnosti kyslíku a právě tato v uvozovkách “rez“ pak sužuje boky Titanicu. Není to tedy rez v pravém slova smyslu, ale právě bakterie, které najdeme i na dně Mariánského příkopu.
Schematický řez Mariánským příkopem
Přínosné, i škodlivé
Podobné železité bakterie existují i na zemském povrchu, ale právě Halomonas titanicae se naučily přežívat i ve velkých hloubkách. A lidé se snaží těchto bakterií využít a zkoumají možnosti jejich využití k čištění mořského dna od různých nečistot.
Tyto bakterie by mohly třeba posloužit pro čistění nebezpečných hlubinných náloží a plovoucích min, které se dochovaly z druhé světové války.
Ovšem je dobré vědět, že pro lidstvo obecně je činnost těchto bakterií škodlivá. Mohou sice pomoci s úklidem, ale zároveň ničí vrtné plošiny a další hlubinné struktury.
Zdroje:
