OSN předpovídá…
Prognózy týkající se nárůstu světové populace vytýčila Organizace spojených národů ve své výroční zprávě World Population Prospects 2022 u příležitosti Světového dne populace (11. červenec). Každým rokem je nás o 83 milionů víc. Do roku 2030 by mělo lidstvo dosáhnout počtu 8,5 miliard. Desáté miliardě se přiblíží v roce 2050. A i pokud by se nezvyšovala porodnost, v roce 2100 bude Země domovem 11,2 miliard lidí.
Ve své zprávě OSN totiž také uvedla, že během posledních desetiletích se nárůst populace snižuje a je nejnižší od roku 1950. V mnoha zemích poklesla porodnost. Nejméně 60 zemí zaznamená během příštích třiceti let úbytek obyvatel nejen v důsledku trvale nízké porodnosti, ale i migrace.
Ze světového populačního žebříčku
Pandemie Covid-19 si sice vyžádala miliony obětí, do vzrůstajícího počtu obyvatel ale nijak významně nezasáhla, přestože snížila průměrný věk života téměř o dva roky na 71 let a přechodně měla vliv na počet otěhotnění. Díky lékařské péči a snižování úmrtnosti bude do roku 2050 předpokládaná délka života 77,2 roků. Nic na tom nezmění fakt, že je v nejméně rozvinutých zemích střední věk o sedm let nižší. Na největším nárůstu populace, lépe řečeno o nárůst o celou polovinu na světě se bude dle zprávy OSN podílet devět zemí: „Indie, Nigérie, Demokratická republika Kongo, Pákistán, Etiopie, Spojené státy americké, Uganda a Indonésie (seřazeno podle očekávaného podílu na celkovém růstu).“
Nigérie, dnes sedmá nejlidnatější země s nejrychlejším nárůstem obyvatelstva, překoná do roku 2050 USA a stane se co do počtu obyvatel třetí největší zemí. Držitelem „zlaté medaile“ je Čína s 1,4 miliardou lidí, stříbro patří Indii, kde žije 1,3 miliard. Kolem roku 2024 si svá místa vystřídají. Populace rychle narůstá v 26 zemích Afriky a do 2050 se zvýší nejméně na dvojnásobek.
Zrádný začarovaný kruh
Je nasnadě, že přibývající počet lidí bude mít dopad na mnoho oblastí našeho života. L. Zhenmin, náměstek generálního tajemníka OSN pro hospodářské a sociální záležitosti ve zprávě varoval, že „… rychlý růst populace ztěžuje vymýcení chudoby, boj proti hladu a podvýživě a zvýšení pokrytí zdravotnickými a vzdělávacími systémy.“ Zpráva doporučuje, aby vlády začaly zpracovávat politiku různých dopadů. Například „…země se stárnoucí populací by měly podniknout kroky k přizpůsobení veřejných programů rostoucímu počtu starších osob, a to zavedením univerzální zdravotní péče a systémů dlouhodobé péče a zlepšením udržitelnosti systémů sociálního zabezpečení a důchodů.“
Dalším ožehavým problémem je všechny uživit. Více než 10 procent světové populace dnes trpí hladem, každý třetí člověk nějakou formou podvýživy a mnoho, dokonce i obézních nedostatkem mikroživin. A tak nejde jen o množství potravin, ale i o kvalitu. Se zvyšováním produkce potravin vstoupilo lidstvo do začarovaného kruhu problémů spjatých s životním prostředím a tím i zdravím. Pro příklad jednoduchá rovnice: člověk potřebuje více půdy, kácí lesy. S odlesňováním přispívá ke změně klimatu. Ta má za následek, kromě jiného, sucha a povodně – menší úrodu. Čím více lidí, tím zdevastovanější životní prostředí a víc CO². A ten ničí mikroživiny. Pokud budou plodiny vystaveny dosavadnímu množství skleníkových plynů, do roku 2050 se z nich vytratí 10 procent zinku, 5 procent železa a 8 procent bílkovin. A jsme u zdraví.
Zintenzivnění zemědělství si vyžaduje „chemii“ – hnojiva, postřiky apod. Nejenže si znečišťujeme půdu a připravujeme se o biologickou rozmanitost, ale ničíme si zdraví a zaděláváme na civilizační choroby. Léčba zvyšuje nároky na zdravotnictví… A tak se dál točíme v kruhu. Čím víc lidí, tím víc bude kruh temnější a bude těžší z něho vystoupit.
V roce 2050 bude na naší planetě deset miliard lidí
A šance?
Bezpečně a udržitelně nakrmit 10 miliard lidí znamená změnit koncepci potravinových systémů. „Musíme se zabývat celým potravinovým systémem – od výroby až po spotřebu – a pochopit každou jeho složku, vztahy a bezprostřední i dlouhodobé dopady,“ vysvětlila na stránkách UNEP C. O'Connorová, vedoucí programu udržitelných potravinových systémů v Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). „Politiky by měly být založeny na spolupráci více zúčastněných stran, měly by řešit potravinový systém komplexně, oceňovat přírodní kapitál, podporovat udržitelné využívání půdy, předcházet znečištění a zhoršování životního prostředí a umožnit výrobcům finanční příležitost inovovat udržitelnější modely,“ uvádí se na stránkách. O’Connorová také zdůraznila, že by se mělo předejít plýtvání potravinami…
Zdroje: news.un.org, www.unep.org, www.un.org
