Slunce vzniklo z hvězdné mlhoviny přibližně před 4,6 miliardami let. Spadá do kategorie hvězd G2, které se dožívají zhruba 10 miliard let. Před sebou má tak ještě 5 až 7 miliard let přibližně stabilní existence.

Vědci pozorováním jiných galaxií a výpočty předpokládají, že za 1,1 miliardu let začne Slunce růst a vydávat čím dál tím větší teplo. Jeho jasnost s zvýší o 10 %. To bude mít pro pozemšťany katastrofické důsledky. Roztaje led a po nějaké době se vypaří i veškerá voda. Země tak bude vyprahlá a bez života. Zářivá hvězda ale bude žít dál.

Výbuch Slunce

Asi za 3,5 miliard let vstoupí Slunce do další fáze. Bude tak rozžhavené, že většina hornin na Zemi se rozpustí. Povrch naší planety se stane neobyvatelným pro jakoukoliv formu života. O půl miliardy let se rozpálená koule zvětší a pohltí Merkur a Venuši. Zastaví se těsně u Země. Rozpínání způsobí, že začne tát led i na slavném Jupiterově měsíci Europě a na Marsu zavládnou lepší podmínky pro život.

Zdroj: Youtube

Zhruba za 5 miliard let Slunce vyčerpá ve svém jádru vodíkové palivo a začne spalovat helium. Změní se v rudého obra. Toto období přinese do vnější Sluneční soustavy krátkou naději.

Saturnův měsíc Titan se stane na několik milionů let potenciálně obyvatelným. Bude se pyšnit tekutými oceány vody a amoniaku. „Na Plutu a Neptunově měsíci Tritonu budou teploty jako na Miami Beach," říká astronom Alan Stern, vedoucí vědeckého týmu sondy New Horizons, která zkoumá Kuiperův pás.

Definitivní konec Slunce

Do dalšího životního cyklu vstoupí Slunce za 12,4 miliard let. Bude tak lehké, že začne slábnout i jeho gravitace. Hvězda se začne smršťovat a její jádro zkolabuje. Stane se z ní bílý trpaslík. Během tohoto předoru odhodí své vnější vrstvy, čímž vznikne planetární mlhovina. „Masa plynu a prachu může tvořit až polovinu hmotnosti celé hvězdy," říká profesor Albert Zijlstra z univerzity v Manchesteru. Z životodárného Slunce zbyde pouze neaktivní kulička o velikosti Země.

Definitivní konec naší Galaxie však nastane až se spojí s galaxií M31 nacházející se v souhvězdí Andromedy a černé díry v centru každé z nich začnou kolem sebe obíhat. Navzájem se pohltí a vyzáří gravitační vlny o síle 10 kvintilionů Sluncí. Je ale pravděpodobné, že se to stane dřív, než se naše hvězda stane bílým trpaslíkem. Otázkou tedy stále zůstává, jaká vesmírná katastrofa přijde dřív.

Zdroj:

www.cs.wikipedia.org, www.astronomy.com, www.astro.cz, www.national-geographic.cz