Pravěké památky nejsou v Moravském krasu ojedinělé. Už desítky let vědci zkoumají tajemnou Býčí skálu, Kateřinskou jeskyni nebo Sloupsko-šošůvské jeskyně. Objeveny byly sídliště, hroby, svatyně a dokonce i odpadky.
Už v období neolitu, které se vyznačuje rozmachem zemědělství a pastevectví, zdě žili lidé. „Chovali kozy, ovce a krávy. V jeskyních je mohli mít ustájené, jako to vidíme třeba na Krétě nebo ve Středomoří," vysvětluje archeolog Martin Golec z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Z té doby nepochází konkrétní kresby, jako například postavy lovců a zvířata, ale spíše obrazce připomínající abstraktní umění."
Kateřinská jeskyně a kresby
Mezi nejstarší umělecký výjev patří čáry, jež byly objeveny v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně, na kameni nazvaném Mozek. Vědcům se podařilo odebrat jejich vzorek až napotřetí. Trpělivost se však vyplatila. Radiouhlíkový test prozradil, že černé linie nakreslené spáleným dřevem byly vytvořeny před 7000 lety.
Kámen nazývaný Mozek
Jeskyně se však pyšní i dalším starověkým graffiti. „Nenápadná kresba zobrazuje něco, čemu nerozumíme. Proto jsme ji pojmenovali Čert. Datování potvrdilo, že byla vytvořena v době haštalské, mezi 7. až 6. stoletím před naším letopočtem," říká archeolog.
Dávnými umělci byli podle Golce pravděpodobně Keltové, pyšnící se propracovaným společenským systémem, na jehož vrcholu stáli náčelníci. „Ti ovládali své rodiny a příbuzné. Měli tak velkou sociální, politickou, vojenskou i náboženskou moc," vysvětluje.
Kresby jako okno do duše
Vědec se svým týmem doufá, že kresby pomohou odhalit konkrétnější funkci Kateřinské jeskyně. „Stále netušíme, jak byly využívány hlubší prostory," přiznává. Přírodní útvar se přitom může pochlubit neobvyklou krápníkovou výzdobou a nejrozlehlejšími dómy v Moravském krasu.
Během letošního archeologického průzkumu zde byly objeveny také pravěké a středověké keramické střepy nebo pozůstatky tajné penězokazecké dílny. První svého druhu na Moravě.
Zdroj:
