Jsou průhledné a mají pravidelný kopulovitý tvar. Největší má 50 mm v průměru, tloušťku 30 mm a úhlové rozlišení 25–30 μm. To jsou čočky Visby vyrobené z horského křišťálu. Nacházely se ve vikinských hrobech na ostrově Gotland ve Švédsku z 11. až 12. století.
Právě jejich stáří nedá odborníkům spát. „Jejich povrch měl téměř dokonale eliptický tvar a byly skvěle vyleštěné. Jako by byly vyrobené pomocí soustruhu,” říká Olaf Schmidt z Aalen University v Německu. „Takové čočky se však objevily až s vynálezem dalekohledu koncem 16. století.”
Čočky Visby
Doktor Schmidt je přesvědčený, že gotlandské krystaly jsou prvním důkazem, že řemeslníci před více než 1000 lety používali sofistikované techniky úpravy křišťálu. „Museli ale pracovat metodou pokus-omyl, protože matematický výpočet pro určení tvaru čoček ještě nebyl známý.”
Je pravděpodobné, že se inspirovali tzv. čtecími kameny, jejichž vynález je připisovaný Abbásovi ibn Firnásovi z 9. století. Pokládaly se přímo na text, aby se zvětšilo písmo. Čočky Visby mohly využívat také hospodyňky při zakládání ohně nebo lékaři ke kauterizaci řezných ran, aby se zabránilo infekci. Vzhledem k tomu, že řada z nich byla zasazená do stříbrných obrub, mohly být nošené jako šperky.
„O Skandinávcích této doby je známé, že měli praktické ozdoby,” říká biologická antropoložka a archeoložka Cindy Levesque. „Ženy například nosily brože, kam si schovávaly cennosti.”
Měli Vikingové dalekohled?
Podle odborníků je pozoruhodné, že ve srovnání s moderními optickými čočkami stejného stylu jsou tyto artefakty téměř dokonalé. Otázkou však zůstává, kdo je vyrobil a proč se jejich technologie nerozšířila. „Přítomnost nedokončených kamenů a surovin na archeologickém nalezišti napovídá, že v Gotlandu probíhala místní výroba. Mistr tohoto řemesla tak mohl posunout optiku a refrakci o staletí dopředu, zdá se ale, že se tak nestalo a on si vzal své tajemství do hrobu,” krčí rameny Levesque.
Vše tedy naznačuje, že design eliptických čoček byl vynalezený mnohem dříve, než jsme si mysleli. Je možné, že stejný osud potkal i dalekohled? Podle Olafa Schmidta to není vyloučené. „Dokud neobjevíme archeologický důkaz, můžeme jen spekulovat."
Zdroje: www.scandinavianarchaeology.com, www.en.wikipedia.org, www.web.archive.org
