Dětství Corinne Hofmann (59) nebylo zcela růžové, ačkoli ho prožila v "bohatém" Švýcarsku. Její rodiče byli emigranti a potáceli se na okraji bídy. Matka pocházela z Francie a otec se jako Němec musel po válce s rodinou vystěhovat z rodné Přísečnice v Krušných horách. Násilný odsun ho psychicky poznamenal na celý život. Na děti byl přísný a špatně si k nim nacházel cestu. Corinne s bratrem vyrůstali na horské samotě, po většinu času jedli jen krupicovou kaši a hračky hledali na smetišti.
Corinne v sobě nicméně brzy objevila obchodní talent a v pouhých 22 letech rozjela úspěšný second hand značkových svatebních šatů. Našla si přítele a zasnoubila se s ním. Koncem roku 1986 snoubenci vyrazili na dovolenou do Keni. A právě tato cesta se mladé dívce stala osudnou.
V Mombase se bláznivě zamilovala do masajského válečníka Lketinga, jehož hrudník nesl stopy po zápase se lvem. Corinne ho nemohla vymazat z hlavy ani po návratu do Švýcarska. Snoubence opustila, majetek rozprodala a vyrazila do africké země za mužem svého srdce. "Vypadal jako mladý bůh," vzpomínala později.
Brzy nato poznala na vlastní kůži, jak vypadá skutečný život obyvatel primitivní africké vesnice. Její nový přítel nečekal, až se vzájemně oťukají, a bez okolků ji znásilnil. Zavedl ji do své chatrče ze dřeva a hadrů slepované kravím trusem, kde spala na zemi a měla velmi málo jídla. Corinne se naučila žít bez elektřiny, tekoucí vody a toalety, vařila na ohništi a živila se ovesnou kaší, kozím masem, mlékem a dobytčí krví.
Na svatbu si oblékla bílé svatební šaty ze svého bývalého obchodu, přestože si domorodci šuškali, že bílá nosí smůlu. Z blonďaté Švýcarky se stala bílá Masajka. Podřídila se rituálům kmene a dál zápasila s nepřekonatelnými kulturními rozdíly.
"Mnozí Afričané nechápou, proč se my bílí tváříme tak namyšleně a proč se ustavičně za něčím honíme. Podle nich přece máme všechno, co potřebujeme ke spokojenému životu. A mají pravdu! Jenže my si to bohužel neuvědomujeme," vysvětlila Corinne, kterou v Africe neopustila vášeň pro podnikání a chtěla si ve městě otevřít obchod s potravinami. Koupila si auto, aby si mohla sama dovážet zboží. Její manžel ale začal žárlit, že se stýká se zákazníky, stával se hrubým a často pil. Jejich hroutící se vztah nezachránilo ani narození dcery Napirai.
Po čtyřech letech v Keni už byla Corinne totálně vyčerpaná, sužoval ji hlad, malárie a žloutenka. Koncem roku 1990 se s dcerou vrátila do Švýcarska. Její manžel sice tušil, že tím jejich manželství končí, ale v odchodu jí nebránil.
Corinne na něho na oplátku nezanevřela. Dlouhá léta ho finančně podporovala a několikrát ho v Keni opětovně navštívila. Lketing si mezitím našel novou ženu a dočkal se dalších potomků. I on pochopil, že jeho svazek s Evropankou nemohl fungovat. Oba na sebe dodnes vzpomínají v dobrém.
Corinne Hofmann v současné době žije u Luganského jezera, kde provozuje penzion. Svůj životní příběh zpracovala v několika knihách, které byly přeloženy do 23 jazyků a prodávají se po celém světě. Její dcera Napirai se do Keni vypravila ve svých 20 letech a seznámila se s otcem, babičkou i nevlastními sourozenci. Sama by prý ale v masajské vesnici žít nevydržela - je zvyklá na švýcarský komfort a je jí dobře v salónu na letišti, kde pracuje jako kadeřnice a kosmetička.