Na první pohled vypadají neškodně. Jsou nízké a tiché. Opak je ale pravdou. Mají takovou sílu, že se jim vyhýbají i zkušení mořeplavci. Lodě dokáží rozhoupat tak prudce, že jsou podle Evropské vesmírné agentury nejčastějším viníkem námořních tragédií. Nebezpečné jsou také pro surfaře nebo i ty, kteří se pouze rádi brouzdají v mělčinách.
Velkolepý přírodní úkaz se nejčastěji vyskytuje tam, kde je nízká hloubka, a to v době, kdy se střetnou dva povětrnostní systémy. Jakmile do sebe narazí pod úhlem asi 45 stupňů, začnou spolu „soupeřit”. Dochází k němu však také, když do sebe vysokou rychlostí a velkou silou narazí dva oceánské proudy.
Čtvercové vlny
Odborníci proto vodní hladinu po celém světě pravidelně sledují pomocí radaru SAR (Synthetic-Aperture Radar). Díky dvourozměrným snímkům umí včas odhalit potenciálně nebezpečné proudění vody a větru, a to i při zatažené obloze a nepříznivých povětrnostních podmínkách.
Tvar čtvercové mřížky má schopnost lodě nebo plavce doslova obklíčit a unést na volné moře. Jejich nevyzpytatelnost je také dána tím, že při vhodných podmínkách umí putovat stovky kilometrů daleko a objevit se zcela nečekaně. Problémem jsou také mořské proudy, jež tento jev doprovází.
„Jakmile se čtverce na hladině objeví, doporučuji co nejrychleji vylézt z vody,” říká Ivica Vilibić z Institutu Ruđera Boškoviće. „Bojovat se dvěma vlnami je vyčerpávající, a to i v případě, že jste u pobřeží.”
Silný příliv
Koupání v moři je podle vědců rizikové i v době přílivu. Ten je podle posledních výpočtů čím dál silnější a nebezpečnější. „Výkon vln od roku 1948 globálně narůstá o 0,4 % ročně,” upozorňuje Borja G. Reguero z kalifornské univerzity. Počítačové modely potvrdily, že zvýšená energie souvisí s globálním oteplováním.
Bouřlivé vlny či čtvercovou mřížku je tak nejlepší pozorovat z výšky a z břehu. Například na ostrově Île de Ré poblíž La Rochelle mohou turisté vylézt na místní maják.
Zdroje: www.dalmacijadanas.hr, www.turistickeprice.hr, www.thesun.co.uk, www.surfertoday.com
