Čtvrcení koňmi: Exemplárně krutý trest pro francouzského královraha

François Ravaillac čtvrcen koňmi

François Ravaillac čtvrcen koňmi

Foto: Profimedia.CZ

Za obzvláště těžké zločiny se v minulosti udílely obzvláště kruté tresty. Jedním z nich bylo roztrhání koňmi, kdy byl odsouzenec přivázán za končetiny ke čtyřem koním, kteří se pak vydali do různých stran. Výkon trestu nebyl pro popravčího tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. Naopak vyžadoval precizní přípravu.

Kat si k popravě nemohl jen tak vypůjčit zvířata z nejbližší stáje, koně kupoval na míru fyzickým proporcím odsouzeného, přičemž pro tažení nohou bylo potřeba silnějších koní, aby byly všechny končetiny utrženy naráz. Při samotné popravě pak pacholci museli koně vést a usměrňovat tak, aby zabírali stejnou silou. Nešlo o žádný rychlý proces, koně se mohli dřít klidně i hodinu, než se jim podařilo nebožákovo tělo roztrhnout. Zhruba takto dlouho trvala i finální fáze popravy francouzského královraha Françoise Ravaillaca.

Ravaillac byl katolickým fanatikem, který se nesmířil s faktem, že na francouzském trůně sedí bývalý hugenot Jindřich IV. Král přestoupil na katolickou víru jen kvůli tlaku okolí a hugenoty stále všemožně podporoval, mimo jiné i vydáním Nantského ediktu, jenž jim zaručil svobodu vyznání. Podle Ravaillaca si takový člověk zasloužil jedině smrt.

François RavaillacFrançois RavaillacZdroj: By Crispin de Passe / Creative Commons / Volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

O vlas unikl lynči

14. května 1610 sledoval králův kočár mířící z Louvru k domu ministra Maximiliena de Béthune. Ten byl tou dobou nemocen a Jindřich IV. mu chtěl udělat radost svou návštěvou. Zanedbal přitom ostrahu; možná neviděl důvod, proč mít okolo sebe tlupu stráží, vždyť přeci ve Francii ukončil náboženské války a lid ho miloval. Ravaillac tak dostal skvělou příležitost vyskočit na kočár a bodnout krále dvakrát do hrudi.

Když se k místu činu seběhli lidé z okolí, chtěli vraha zlynčovat, ale stráže tomu zabránili. Zadrženého chtěli postavit před spravedlivý soud, v jehož zájmu bylo i zjistit, zda se nejednalo o spiknutí osnované více osobami. Ravaillac byl podroben strašlivému mučení, ale trval na tom, že královražda byla výhradně jeho nápadem a nikdo jiný s ním nespolupracoval.

Ludvíkovo rozloučení s rodinou - Jean-Jacques Hauer

Poprava Ludvíka XVI: Marii Antoinettě poslal krásný dar a dojemné vyznání

Hrůzná poprava

27. května se konala poprava, na kterou se přišla podívat celá Paříž. Kat se svými pacholky odsouzence nešetřili. Kleštěmi mu trhali maso z těla a do otevřených ran lili síru, roztavené olovo, vroucí olej a horkou pryskyřici. Teprve poté jeho končetiny přivázali ke čtyřem koním, kteří měli svým tahem Ravaillaca rozčtvrtit. Nešlo jim to však snadno, a jeden z nich své úsilí po nějaké době dokonce zcela vzdal. Naštěstí se v davu přihlížejích našel horlivý rytíř, který nabídl vlastního hřebce. Zvíře bylo plné elánu a vmžiku utrhlo odsouzenci stehno. Po hodině této hrůzné podívané Ravaillac konečně zemřel.

Lidem to však nestačilo. Vrhli se na jeho trup, katům vytrhli z rukou jeho končetiny a rozcupovali je na kusy. Děti založily v ulicích ohně a zbytky vrahova masa na něm opékaly jako buřty u táboráku. Popravčímu se situace vymkla z rukou. Původně měl tělo popraveného spálit, ale nenašel z něj nic jiného než košili. Nedalo se nic dělat, lid chtěl krále pomstít vlastnoručně…

Zdroje: www.executedtoday.com, www.hrdelnipravo.cz, www.thefreelibrary.com