Země se zatřásla, tlaková vlna vyhodila Jamagučiho do vzduchu a on ztratil vědomí. Když přišel k sobě, město okolo tonulo ve tmě, ačkoli bylo ráno. Jeho obličej byl horký a ruce po lokty popálené. Nevěděl, co dělat, a tak zamířil na ústředí firmy. Už ho ale nenašel. Celá budova ležela v troskách.
Během bezcílného bloumání mezi sutinami Jamaguči potkal dva kolegy a přečkal s nimi noc v provizorním přístřešku. Druhý den se vydal na vlakové nádraží, které se nacházelo na druhé straně řeky. Mosty byly zbořeny, Jamaguči plaval mezi mrtvými těly a přidržoval se železničního pražce. Atomový výbuch na místě zabil 80 tisíc obyvatel Hirošimy, další desítky tisíc měly podlehnout zdravotním následkům v následujících týdnech.
(Zdroj: www.history.com/news/the-man-who-survived-two-atomic-bombs)
Cutomu Jamaguči byl stále naživu. S úlevou zjistil, že vlaky fungují a odvážejí popálené civilisty do jiných měst. Naskočil na spoj do Nagasaki v pevné víře, že doma bude v bezpečí.
O dva dny později, 9. srpna 1945, se už hlásil opět v práci, ačkoli měl popáleniny v obličeji a na rukou převázány obvazy. Jeho nadřízený se vyptával, co se v Hirošimě stalo, ale Jamagučiho vyprávění odmítl uvěřit. "Jste inženýr," vyštěkl. "Spočítejte si to. Jak by mohla jedna bomba zničit celé město?"
V ten moment se místností rozlilo bílé světlo a Jamaguči opět pocítil na kůži horkost. "Připadalo mi, že mě ten hřibovitý oblak z Hirošimy pronásleduje," svěřil se později v rozhovoru pro list The Independent. Jako zázrakem přežil i podruhé. (Zdroj: www.npr.org, červenec 2012)
Odhaduje se, že oba atomové výbuchy v Japonsku přežilo zhruba 70 lidí, Cutomu Jamaguči proto představoval naprostou raritu. V případě obou útoků se totiž nacházel pouhé 3 km od epicentra exploze, a navíc se ve zdraví dožil neuvěřitelných 93 let. U jeho dětí se ani neprojevily žádné genetické mutace způsobené ozářením, ačkoli je zplodil se ženou, která byla rovněž vystavena radiaci v Nagasaki.