Paradoxně to byl pruský vědec židovského původu Fritz Haber, kdo technologii výroby Cyklonu B vyvinul. Látka původně sloužila k dezinfekci oblečení vojáků vracejících se z fronty během první světové války, efektivně hubila vši a jiné škodlivé organismy. Haber se rovněž podílel na vývoji bojových plynů, které z první války učinily téměř hororovou záležitost, a byl osobně přítomen jejich uvedení do praxe proti ruské armádě. Jeho manželka Clara, jež na univerzitě ve Vratislavi získala jako první žena doktorát z chemie, s těmito smrtícími pokusy nesouhlasila, a v roce 1915 se po hádce s manželem zastřelila.

Haber nicméně ve výzkumu pokračoval a ještě během války vynalezl dusíkatá hnojiva, která se na základě jeho technologie vyrábějí dodnes. Za svůj přínos zemědělství v roce 1918 obdržel Nobelovu cenu za chemii.

Jak Haber, tak jeho manželka ještě před svatbou konvertovali ke křesťanství. Když se počátkem 30. let v Německu zdvihla vlna antisemitismu a Hitler se stával vážnou hrozbou, Haber nevěřil, že by mohl být terčem nenávisti i on. Ale právě jeho jméno se objevilo v kdysi prestižním přírodovědeckém časopise, jehož redaktor se v jednom z článků nyní rozčiloval nad skutečností, že vědecké instituce jsou "plné Žídů", s Haberem v čele.

Haber byl nucen propustit všechny židovské zaměstnance a začal se vážně bát o své příbuzné a přátele. V roce 1933 emigroval do Anglie a chtěl pokračovat ve výzkumu při univerzitě v Cambridge, místní kolegové mu však nemohli zapomenout užití smrtícího plynu ve válce, a tak se dočkal vlažného přijetí. O rok později zemřel.

Díky tomu se už nedozvěděl, že jeden z jeho vynálezů byl zneužit nacisty k hromadnému vyvražďování židovského obyvatelstva v plynových komorách. Během války v koncentračních táborech zahynula i většina Haberových příbuzných, kteří v Německu zůstali.

Cyklon B se od roku 1924 vyráběl v německé továrně Dessauer Werke für Zucker und chemische industrie jako dezinfekční prostředek, později byla jeho výroba zahájena i ve firemní pobočce Draslovka v českém Kolíně. S příchodem války poptávka po smrtícím přípravku rapidně vzrostla, což si zaměstnanci firmy vysvětlovali zvýšeným rizikem infekcí v armádě. Příslušníci SS si v Draslovce nechávali plnit kyanovodíkem vlastní ocelové lahve. Cyklonem B se dezinfikovaly například prostory terezínského ghetta, kde se rozmáhal tyfus.

V té době nikdo netušil, že se Cyklon B nacistům osvědčil také jako účinnější náhrada oxidu uhelnatého, používaného k hromadnému usmrcování lidí v plynových komorách. Jaké množství této látky bylo za války použito k dezinfekci a jaké množství posloužilo k vraždění, už nikdo nezjistí. Zajímavostí ovšem je, že dezinfekční prostředek na stejné bázi se v Kolíně pod názvem Uragan vyrábí dodnes.