Je jediný svého druhu na světě. Nachází se 15 kilometrů od nejbližší pevniny, 18 metrů pod hladinou moře. Tam, kde se kdysi proháněly veverky, dnes plavou barevné ryby a žraloci. Celý les je mimořádně zachovalý, jelikož byl dlouhou dobu pohřbený pod vrstvami sedimentu bez přístupu kyslíku. Stal se doslova časovou schránkou, která může vědcům prozradit tajemství o budoucnosti naší planety.
Pobřeží se během jeho zrodu vyskytovalo až 122 metrů níže než dnes. V důsledku tání ledovců se ale posunulo směrem k cypřišovému háji. Bylo jen otázkou času, kdy ho hlubiny přijmou do svého světa.
Doba ledová
„Doby ledové a meziledové se pravidelně střídají. Je to zcela přirozený proces,” vysvětluje paleontolog z William Paterson University v New Jersey Martin Becker. „Souvisí to se změnami sklonu planety. V daném období získají určité oblasti více či méně slunečního záření.”
Na základě zkoumání odborníci ví, že v naší blízké budoucnosti mělo nastat ochlazení. „To přicházelo již 6000 let před průmyslovou revolucí. Pak se ale zvýšily koncentrace skleníkových plynů a Země se začala oteplovat. Místo toho, aby nastoupil glaciál, led se začal ztrácet.”
Poslední analýzy naznačují, že do konce tohoto století vzroste hladina moří o 1,35 metru. S nejvyšší pravděpodobností tak můžeme očekávat, že území blízko pobřeží potká stejný osud jako cypřišový háj. „Tato událost se projeví nejen erozí, povodněmi, pronikáním slané vody do pitné, ztrátou pobřežních nížin a mokřadů, ale také vysídlením minimálně 2,5 milionu obyvatel,” varuje geofyzik Aslak Grinsted.
Cypřišový les
Tajemný les, jenž byl odhalený díky hurikánu Ivan v roce 2004, ale není pouze symbolem globální katastrofy. To, že zůstal po tisíce let neporušený, umožňuje odborníkům nahlédnout do minulosti. Analýza dřeva může poskytnou informace nejen o klimatu v daném regionu, ale také o populaci hmyzu, bylin nebo zvířat, pro které byl háj domovem.
Výzkum pozůstatků lodních červů, které vědci našli v prastarých kmenech, zároveň pomohl izolovat nové druhy bakterií, z nichž některé mají potenciál k výrobě léků. Již známé jednobuněčné organismy žijící v těle mořských mlžů mají totiž antibiotické vlastnosti.
Zdroje: www.lidovky.cz, www.thisisalabama.org
