Objev podvodního ekosystému začal tragédií. Na začátku září roku 2004 se na jihozápadně od Kapverd zformoval tropický cyklón. Způsobil rozsáhlé škody na Grenadě, Jamajce, Grand Caymanu a Kajmanských ostrovech. Poté se v největší možné síle přesunul nad Mexický záliv, Floridu a Alabamu. Hurikán Ivan, jak se přírodnímu úkazu začalo říkat, měl na svědomí 134 obětí. Zároveň však odkryl prehistorický poklad.
Podivného korálového útesu podél pobřeží Alabamy si jako první všimli rybáři na lodích s vlečnou sítí. Ekologický novinář a nadšený potápěč Ben Raines se rozhodl, že místo prozkoumá. „Našel jsem tajemný podmořský svět, který připomínal koryto řeky pokryté dřevem. Vypadalo to, jako by někdo vzal moderní cypřišový háj a uložil ho na dno," vzpomíná.
Cypřišový les pod mořem
50 000 až 60 000 let starý les byl kdysi součástí patnáct kilometrů vzdáleného pobřeží. V té době byla hladina moří asi o 122 metrů níže než dnes. V důsledku oteplování na konci doby ledové byl ale postupně pohlcen vodou.
„Dramatické změny během nestálého období klimatických změn nám mohou napovědět, jakým směrem budoucnost Země směřuje a kdy by mohla nastat další doba ledová," vysvětluje paleontolog z William Paterson University v New Jersey Martin Becker.
Mrazivé období se střídá v pravidelných intervalech s dobou meziledovou. Souvisí se změnami sklonu planety, jež způsobují, že určité oblasti na zeměkouli získají méně či více slunečního záření než v předešlých letech. „Na základě předchozích cyklů víme, že nyní jsme ve fázi, kdy by mělo opět nastat ochlazení," říká Paterson. „Za posledních 10 000 let jsme ale do atmosféry napumpovali tolik oxidu uhličitého, že jsme glaciál odložili. Nikdo však netuší, na jak dlouho.
Biologický svatý grál
Cypřišový les je doslova podvodním rájem. Žijí zde hejna ryb, chobotnice, krabi, mořské houby, škeble nebo červi. Zároveň díky tomu, že dřevo bylo zakonzervováno blátem a pískem, našli vědci pozůstatky pestré škály prehistorických mikroorganismů. „Z vědeckého hlediska je to zlatý důl informací. Jediný svého druhu," říká paleoklimatoložka z Louisianské státní univerzity Kristine DeLong.
Vzácné cypřišové dřevo a tzv. lodní červi, kteří se jím živí, jsou nyní pod hledáčkem farmaceutických firem. „Bakterie žijící v žábrách červů posílají enzymy do střev, čímž je zanechávají sterilními. To naznačuje, že přítomné chemické sloučeniny fungují jako antibiotika," vysvětluje molekulární bioložka z University of Utah Margo Haygood. „Možná jsme na stopě novému léku, jenž může pomoci s rakovinou, chronickou bolestí nebo infekcemi."
Zdroj:
www.thesun.co.uk, www.en.wikipedia.org, www.abc.net.au, www.nytimes.com
