Z Říma udělal hřiště svých pubertálních choutek. Přisuzuje se mu množství milenek a pořádání orgií, na kterých se děly ty nejzvrhlejší praktiky.

Benedikt proslul také svou krutostí. Mnoho odpůrců dal oslepit, další mučil hladem nebo je nechal utopit v řece Tibeře. „Benediktem IX. dosáhlo papežství největšího stupně mravního úpadku," hodnotili jeho vládu historikové.

Papežovo chování bylo příliš i na jinak otrlé Římany. Nakonec se našla skupinky odvážných spiklenců, která se ho rozhodla zabít při jeho slavnostním průvodu. Meče si vzít nemohli, aby nebyli nápadní. Místo toho chtěli svatého otce uškrtit provazem. Nenadálé zatmění slunce, které nastalo v den slavnosti, ale atentátníky vyděsilo, takže od svého záměru upustili.

Svatý stolec na prodej

Nespokojenost s Benediktem však nepolevovala. O tři roky později Řím zachvátilo povstání a papež musel potupně uprchnout. Díky mocným přátelům se ale dokázal vrátit. V následujících letech se podobná situace opakovala ještě dvakrát.

Při jednom útěku se zamiloval do prosté dívky, ale její otec nechtěl o vdavkách ani slyšet. Benedikt, ač oficiálně stále papež, byl chudý jako kostelní myš. Věděl si však rady. Znovu pronikl do Říma a tiáru (papežskou korunu) nabídl do jakési veřejné dražby.

Neslýchaný krok, přesto úspěšný. Vzácnou insignii koupil jeho kmotr Johannes Gratianus, který na papežský stolec usedl jako Řehoř VI. Později tvrdil, že tiáru koupil proto, by zabránil dalšímu úpadku papežství. Svou vyvolenou si nakonec stejně nevza. Benedikt získané peníze obratem prohýřil a nakonec zemřel v chudobě v klášteře nedaleko Říma. Bylo mu necelých 30 let. Bujarý život si vyžádal svou daň.