Codex Gigas v překladu znamená doslova "obří kniha". Jedná se o oficiální název pozoruhodného spisu o nevídaných rozměrech 92x50 cm a tloušťce 22 cm. Knihu tvoří 312 listů vyrobených z oslí či telecí kůže, na nichž se autor pokusil shrnout veškeré vědění své doby. Kromě biblických textů sem umístil například historické spisy Josepha Flavia, lékařské recepty a návody k vyhánění démonů. Navíc si dal práci s opisem Kosmovy kroniky české, což je pro naše dějiny mimořádně významné.

Josef, veverka a čert

Obyčejný laik si v latinsky psané knize příliš nepočte, zato ho zaujmou ilustrace. Autor používal červenou, modrou, žlutou, zelenou a zlatou barvu a většinou zachycoval rostlinné motivy. Výjimku učinil v případě portrétu Josefa a kresby veverky, která zdobí počáteční písmeno jedné z kapitol. Dále zde najdeme obrazy Nebes a Země v průběhu Stvoření, planetu zalitou mořem v době, kdy se ještě voda neoddělila od pevniny, a Měsíc s hvězdami.

Historiky však nejvíce fascinuje podobizna Ďábla, která zabírá téměř celou stranu a působí dojmem vskutku děsivým. Ďábel má zelený obličej, červené oči a z úst mu vyčuhují dva jazyky. Nechybí ani drápy na rukou i nohou a výrazné rohy. Nikdo z vědců netuší, proč autor věnoval zrovna této postavě tolik prostoru. Skrývalo se snad za tím nějaké tajné poselství?

V minulosti se vynořily legendy, že se sám Ďábel na psaní rukopisu podílel a dal jeho autorovi schopnost sepsat ho za jedinou noc. Moderní vědci tomu samozřejmě nevěří a vypočítali, že středověkému mnichovi mohla tvorba obří knihy zabrat celých 20 let.

Autorova identita zůstává záhadou

Kdo ji ale sepsal? S jistotou se to neví. Ďáblova bible byla dokončena v roce 1229 a prvním doloženým místem jejího pobytu byl klášter v Podlažicích u Chrudimi. Podle legendy ji zhotovil mnich jménem Hermannus Heremitus, kterého opat původně odsoudil k zazdění zaživa za pletky s čertem. Mnich si však vyprosil život výměnou za sepsání všeho lidského vědění za jednu noc. Aby takový nadlidský úkol splnil, potřeboval pomoc temných sil. Té noci zaprodal duši Ďáblu, nicméně dílo úspěšně dokončil.

Oficiálně ovšem zůstává autor neznámý. Vědci se jen shodnou v názoru, že šlo o jediného muže, jistě mnicha.

Vzácný svazek v Podlažicích nezůstal. Na konci 13. století byl převezen do kláštera v Sedlci a později se stal součástí sbírek císaře Rudolfa II. na Pražském hradě. Odtud ho za třicetileté války odcizili švédští vojáci a Čechům se nikdy nepodařilo získat ho zpět. Codex Gigas se dodnes nachází v Národní knihovně ve Stockholmu, kde ho obdivují místní literární nadšenci i turisté.

Zdroje: en.wikipedia.org, www.atlasobscura.com, www.stoplusjednicka.cz