Vědci vyřešili záhadu ďáblových stop jdoucích k sopce. Patřili předlidském druhu

Měření ďáblových stop na sopce Roccamonfina v Itálii.

Měření ďáblových stop na sopce Roccamonfina v Itálii.

Foto: Profimedia

Vědecká studie objasnila, kdo stojí za záhadnými ďáblovými stopami podél sopky Roccamonfina. Byli to neandertálci, kteří zde procházeli tekutou lávou jen několik hodin po sopečné erupci. Výsledkem je 300 tisíc let stará zkamenělá „ďáblova stezka“. Nyní však konečně víme o stopách více.

Roccamonfina je stratovulkán s poloměrem asi šest kilometrů a nachází se podél severního pobřeží Kampánie, ve vzdálenosti asi 37 kilometrů severozápadně od hory Somma a Vesuvu. Sopka je již více než 50 000 let vyhaslá, ale popel z jejího posledního výbuchu je v oblasti dobře zachován.

O tom, komu přesně stopy patří, se dlouho vedly spory a ve hře bylo několik druhů homininů, kteří zde mohli zanechat své otisky. Ty zde vznikly pravděpodobně jen několik hodin po sopečné erupci. Naznačují, že archaičtí lidé sdíleli některé vlastnosti moderních lidí a podle nové studie se lze domnívat, že skupina používala lávu k výrobě kamenných nástrojů. 

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Nikoli ďábel. Člověk

Prastaré otisky nohou na svahu vyhaslé sopky, obecně známé jako "ďáblovy stopy", dlouho děsily a fascinovaly lidi v jižní Itálii. Nyní již víme, že se stopy shodují s nohou hominoida ze Sima de los Huesos nalezenou ve Španělsku. Je velmi pravděpodobné, že i v případě Roccamonfiny se jednalo též o neandrtálce, kteří prosperovali v Eurasii přibližně do doby před 40 000 lety.

Bylo definitivně dokázáno, že stopy patří jen jednomu druhu homininů, neandrtálcům. Není za nimi tedy žádný ďábel, ale dávný člověk. Vědci z Padovy to zjistili na základě analýzy 14 otisků rukou a nohou. K dispozici bylo vědcům celkem 80 otisků, z nich bylo patrné, že patří nejméně 5 jedincům, z nichž jeden měl nápadně velká chodidla. Tým porovnal otisky nohou s otisky jiných archaických lidí.

Vzhledem ke stáří horniny se odborníci domnívají, že tato skupina žila "ještě před vznikem našeho druhu" a jedinci zde zanechali stopy jen několik hodin nebo dní po výbuchu silné sopky před více než 300 000 lety.

Více informací získáte i zde:

Zdroj: Youtube

Skupina sbírala horninu

Až do roku 2003 vědci předpokládali, že stopy patří hominidům a vědecký tým pod vedením Adolfa Panarella je ve své době označil za nejstarší známé otisky hominidů mimo tehdejší Afriku.

Ještě nedávno se vědci domnívali, že první lidé chodili po ochlazeném pyroklastickém proudu a tyto otisky pak zakryl sopečný prach, dokud nebyly jejich stopy opět v roce 2001 odhaleny na svahu vyhaslé sopky. Archeologové zde tehdy objevili 67 stop, které směřovaly dolů i nahoru. Po dalším zkoumání bylo spatřeno dalších 14 odkrytých otisků, které zvýšily celkový počet stop na 81.

Ďáblovy stopy na sopce Roccamonfina v Itálii.Ďáblovy stopy na sopce Roccamonfina v Itálii.Zdroj: Profimedia

Předpokládá se, že stopy vytvořila skupina kráčející rychlostí 13 stop za sekundu, uvedl Forbes.

V okolí bylo objeveno mnoho artefaktů, které odborníky vedou k domněnce, že tato záhadná skupina oblast často navštěvovala - a mohla sbírat horninu k výrobě kamenných nástrojů.

Naši lidští předkové.

Naši předkové se pářili s neznámými tvory. V lidské DNA existují zvláštní stopy

Mnohem vyspělejší neandertálci

Nová data také poskytují určité náznaky pro zkoumání nových hypotéz o přítomnosti paleolitických homininů na území Roccamonfina. Jednoznačný závěr však stále nemáme a konkrétní identita tvůrců stop stále zůstává nezodpovězena. Jednalo se však o původní 'jeskynní lidi', o nichž dnes již víme, že byli mnohem sofistikovanější a všestranně nadanější, než si kdokoli myslel. Zřejmě vyprávěli, pohřbívali své mrtvé, malovali, a dokonce se křížili s lidmi, nebo dokázali tvořit umělecká díla nejen na těle, jako jsou pigmenty a korálky, ale i na stěnách jeskyní.

Neandrtálské jeskynní umění a symbolika ve Španělsku zřejmě předcházely nejstaršímu modernímu lidskému umění asi o 20 000 let. O neandertálcích si dnes myslíme, že lovili na souši a provozovali rybolov. Vyhynuli však asi před 40 000 lety, kdy v Evropě uspěl Homo sapiens.

 Sopka Roccamonfina.Sopka Roccamonfina.Zdroj: Profimedia

Jak stopy vznikly?

Hustý soubor horkých plynů a sopečného materiálu neboli pyroklastický proud se v době erupce zahřál na vysokou teplotu a na základě vzdálenosti mezi jednotlivými kroky odborníci usoudili, že láva byla ještě měkká, ale dostatečně chladná na pomalou chůzi. Blízko vrcholu pak byly odhaleny tři sady otisků, z nichž jeden měří na délku zhruba 22 cm a na šířku 11 cm. Jsou pozoruhodně dobře zachovalé a díky tomu, že mezi stopami nohou byly nalezeny také otisky rukou, vědci si mysleli, že se jednalo o hominidy, kteří se snažili udržet rovnováhu, když se pohybovali po svahu. Odtud vznikla i teorie o ďáblovi, protože kdo jiný by byl schopen chodit po žhavé lávě než ďábel, který se přes sopku dostával z pekla na zem. Pravdou je, že i člověk dokáže někdy jednat jako pekelník…

 

Zdroje:

www.dailymail.co.ukwww.ancient-origins.netwww.dailymail.co.uk