Dáša Fantlová: Díky chybě nacisty se vyhnula plynové komoře v Osvětimi

Daniel Novotný | 29. 2. 2020
Dagmar Lieblová
Dagmar Lieblová se sestrou Ritou
Dagmar Lieblová se sestrou Ritou

Fantlovi nebyli typickou židovskou rodinou. Slavili Vánoce, malovali velikonoční vajíčka, přesto byli pro nacistický režim předmětem vyhlazení. Teprve 15letá Dagmar Fantlová by zřejmě skončila v plynové komoře v Osvětimi, kdyby ji od nevyhnutelné smrti nezachránila malá úřednická chyba.

V roce 1942 se kutnohorská rodina Fantlů odebrala, tak jako všichni Židé z okolí, do terezínského ghetta. V té době stále netušili, co s nimi nacisté plánují, o plynových komorách, či spíše o „plynu“, se dozvěděli až od polských dětí z Bělostoku, které se odmítaly sprchovat, ale jejich strach z hygieny nikdo nedokázal vysvětlit.

Rodina živořila ve špíně a o hladu, dokud v prosinci 1943 nenastal čas nastoupit do vlaku směr Osvětim. Až do léta 1944 byli relativně v bezpečí, jejich osudy se ale každým dnem krátily – prosincový transport měl být co nejdříve zlikvidován.

Těsně před vyhlazením se prováděly selekce, z nichž se vybírali práceschopní Židé. Do té se dostala i čerstvě 15letá Dagmar, přestože byla pod nutnou věkovou hranicí. Když šla blokové dozorkyni oznámit, že musela nastat chyba, bylo jí řečeno, že v papírech je uvedena jako ročník pětadvacet, a tudíž jako 19letá musí projít selekcí.

Duch z Normandie: Nesmrtelný zabiják Matt Urban děsil nacisty k smrti
Magazín

Duch z Normandie: Nesmrtelný zabiják Matt Urban děsil nacisty k smrti

Zrádná nemoc

Dívku naštěstí vyhodnotili jako práceschopnou a poslali pryč z Osvětimi, její rodina takové štěstí neměla – pro nacisty byla nepotřebnou zátěží, která skončila v plynových komorách.

S kamarádkou Dášou se ocitly v Hamburku a do rukou jim byl vnucen krumpáč. Kopání vodovodů bylo náročné, ale po zkušenostech z Osvětimi věděly, že to nejhorší mají za sebou.

Na jaře 1945 obě dívky putovaly do Bergen-Belsenu. Podmínky byly otřesné, vězni neměli kde spát, neměli co jíst a pít, všude kolem mrtví, které nikdo neodklízel. Jen jedinkrát dostali něco k snědku – polévku a chleba se střepinami. Trpěli až do 15. dubna 1945, kdy brány Belsenu rozrazila britská armáda.

Vysvobození ale Dagmar nijak nevnímala, protože trpěla tuberkulózou a vyhlídky na uzdravení byly mizivé. O tři roky později ale nemoc úspěšně pokořila a s pomocí svého opatrovníka, rodinného známého dr. Františka Malého, se mohla osamostatnit a vystudovat Filosofickou fakultu v Praze. V roce 1990 se podílela na založení Terezínské iniciativy, která pečuje o památku vyhlazených českých Židů. Dagmar Lieblová zemřela 22. března 2018 ve věku 88 let.

Hannička (7) viděla umírat svou matku. Nacisté jí připravili strašnou podívanou
Magazín

Hannička (7) viděla umírat svou matku. Nacisté jí připravili strašnou podívanou

Tagy Auschwitz Dagmar Lieblová František Malý Hamburk nacismus Praha rodina Vánoce