Doba ledová je období, kdy jsou ve středních zeměpisných šířkách a polárních oblastech přítomny rozsáhlé ledové příkrovy. Střídá se v pravidelných intervalech s dobou meziledovou, během níž pokrývka roztaje a tundru nahradí lesy. Poslední doba meziledová, tzv. riss-würmská, nastala před 110 tisíci až 90 tisíci lety.

Mrazivé období nepřichází jen tak z ničeho nic. Začíná, když letní teploty na severní polokouli nevystoupají nad bod mrazu. To znamená, že sníh neroztaje, ale místo toho začne přibývat. Postupem času se zhutní a zmrzne do ledových plátů.

Zdroj: Youtube

Během tisíců let se tyto příkrovy hromadí a postupně se rozšířují po celé severní polokouli. „Nástup glaciálu souvisí s Milankovičovými cykly, pravidelnými změnami sklonu planety, které způsobí, že určité oblasti na zeměkouli získají méně či více slunečního záření než v předešlých letech," vysvětluje paleoklimatolog z University of Tasmania Dr. Steven Phipps. „Jakmile severní polokoule dostane v létě méně slunečního záření, může začít doba ledová."

Další doba ledová a lidstvo

Na základě předchozích cyklů jsme nyní ve fázi, kdy by mělo nastat další ochlazení. „Doba meziledová končila již před 6000 lety," říká vědec. „Léta před průmyslovou revolucí byla stále chladnější. Tento trend však zvrátily emise skleníkových plynů. Není tedy šance, abychom se do nové doby ledové dostali."

Ve skutečnosti také existuje hypotéza, že globální oteplování odstartovalo před nejméně 5000 lety, kdy lidé začali ve velkém hospodařit. Pomalu, ale jistě jsme tak nástup chladného období oddálili. Není však jasné na jak dlouho. Co když doba ledová opravdu přijde?

„Za předpokladu, že nastane stejný scénář jako při posledním glaciálu, bude pokryta ledem celá severní Amerika, severní Evropa a severní Asie. Oblasti, kde žijí miliony lidí by byly zcela nehostinné," přibližuje doktor Phipps. K dispozici by tak bylo mnohem méně zemědělské a pastevecké půdy. Moře by zároveň pokleslo o 120 metrů. Zamrzlo by Středozemní moře, Torresova, Bassova a Beringova úžina.

Hromadné vymírání

S ochlazením by se změnil nejen krajinný ráz, ale také složení fauny a flóry. Klimatická pásma se v průběhu glaciálů posouvají a s nimi se přesouvají také organismy. Mnoho druhů rostlin a živočichů by se však novým podmínkám nedokázalo přizpůsobit a vymřelo by.

Problémy by měli také lidé. Během poslední doby ledové totiž příkrov pokryl skoro celou Evropu. Osídlen byl pouze jih dnešního Španělska, Francie, Itálie a část Balkánu. „Ve zbytku Evropy nežil nikdo," říká Cosimo Posth z německého Institutu Maxe Plancka pro lidské dějiny. „Populace se snížila až o 90 %."

Zdroj:

www.abc.net.au, www.novinky.cz, www.cs.wikipedia.org