Vědci objevili pod obrazem Leonarda da Vinciho Dáma s hranostajem skrytou malbu, která je ohromujícím objevem, který by navíc mohl odpovědět i na otázku, proč Leonardo da Vinci skutečně trpěl u každého dokončovaného obrazu. O umělci se ví, že svá díla neustále zlepšoval a přemalovával a skoro nikdy nebyl spokojený.
Překvapivý výzkum
Obraz Dámy s hranostajem, který se nachází v pařížském Louvru, byl dlouho obdivován pro svou pozoruhodnou kompozici a využití světla a stínu. Objev dalšího obrazu ukrytého pod jeho povrchem, který učinil francouzský vědec Pascal Cotte, však tomuto ikonickému uměleckému dílu dodal nový rozměr a význam. Až dosud se předpokládalo, že kompozice je zejména o ženě a hranostajovi, ale Cotte po třech letech odhalil, že italský vynálezce, vědec a umělec ve skutečnosti dílo namaloval nikoli v jedné, ale ve třech jasně odlišených fázích.
Na video se podívejte zde:
Objev skrytého obrazu, který byl dlouho ztracený
Objev skryté malby byl umožněn díky použití rentgenové technologie. Vědci v Louvru použili k prozkoumání obrazu přenosný rentgenový přístroj a zjistili, že pod povrchem se skrývá další obraz. A to ne jeden, ale dokonce dva.
Nejprve obraz odhalil jen jednoduchý portrét bez zvířete. Ve druhém pokusu da Vinci přimaloval do obrazu malého šedého hranostaje, a ten se až ve třetí fázi objevil v konečného bílého hranostaje v podobě, jak jej známe.
Martin Kemp, profesor dějin umění na Oxfordské univerzitě, označil odhalení za "pozoruhodné", protože v něm vidí i proces, jakým mistr tvořil.
Jeho slavný obraz přitom ztělesňuje portrét Cecilie Galleraniové, držící v rukou hranostaje, tedy druh lasičky.
Proč hranostaj?
Právě onen bílý hranostaj je klíčem k pochopení obrazu a jeho tvůrce. Hranostaj hraje v díle zásadní symbolickou roli. Cecilie Galleraniové byla svůdná mladá žena z milánského dvora.
Ač byla Lisa, jak se jí říkalo, Gherardini, manželka florentského obchodníka, byla i oblíbenou milenkou Ludovica Sforzy, ženatého milánského vévody.
Coby bohatý muž byl da Vinciho mecenášem a obhájcem po dobu dlouhých 18 let. Navíc právě jemu se přezdívalo u dvora "bílý hranostaj"!
Postup malby, konkrétně znázornění zvířete, by mohl naznačovat rostoucí touhu páru potvrdit svůj vztah veřejnějším způsobem. Proměna ermina - z malého a tmavého na svalnatého a bílého - by také mohla naznačovat vévodovo přání po lichotivějším "portrétu".
Co víme o technice "Dámy s hranostajem"
Obraz je pozoruhodný použitím chiaroscury, techniky, která využívá světlo a stín k vytvoření pocitu hloubky a struktury obrazu.
Žena na obraze drží křišťálový hranol, který odráží světlo a vytváří oslnivý efekt. Obraz byl obdivován pro své mistrovské využití světla a stínu a také pro svou působivou kompozici.
Předpokládá se, že obraz byl dokončen na počátku 16. století a od roku 1800 je umístěn v muzeu Louvre.
Technologie, kterou Cotte použil k odhalení tajemství obrazu, se nazývá "metoda zesílení vrstev" (LAM). Technika tak postupně, vrstvu po vrstvě, odhaluje obraz pomocí řady intenzivních světel. Kamera pak měří odrazy a dává tím možnost „loupat obraz jako cibuli“, aby bylo odhaleno, co se skrývá v jednotlivých vrstvách malby.
Vědci tak díky Cottemu zjistili, jak Leonardo neustále měnil své názory a podle toho "sílu" upravoval.
Leonardo Da Vinci
Jak Mistr maloval
Objev obrazu ukrytého pod obrazem "Dáma s hranostajem" je významnou událostí v dějinách umění. Použití rentgenové technologie umožnilo badatelům odhalit ztracené mistrovské dílo Leonarda da Vinciho a nahlédnout do technik a metod, které používal jeden z největších malířů všech dob.
Objev také podtrhuje důležitost pokračujícího výzkumu a zkoumání historických artefaktů a využití moderních technologií k odhalení skrytých detailů a stop. Dáma s hranostajem je považovaná za jedno z nejvýznamnějších uměleckých děl ve sbírce muzea Louvre a nadále fascinuje a inspiruje milovníky umění po celém světě.
news.artnet.com, www.latimes.com, en.wikipedia.org/wiki/Lady_with_an_Ermine
