V 19. století zavedl král Travankúru daň z prsou, kterou měly platit ženy z nižších kast. Tato indická praxe byla zavedená za účelem udržení starého kastovního systému. Podle tradičních požadavků nesměly chudé ženy z nižších kast nosit svrchní oděvy. Kastovní systém byl tehdy velmi utlačující a ponižující. Odmítnutí znamenalo, že za tuto rebelii musela žena zaplatit. Až Nangeli se postavila tomuto systému a stála za jeho zrušením.

Zdroj: Youtube

Čím větší prsa, tím vyšší daň.

Daň se začala vybírat, jakmile dívka z nižší kasty dosáhla puberty. Výši daně, kterou bylo třeba zaplatit, určovala velikost prsou dané ženy. Předpokládá se, že tato praxe byla zavedena, aby potlačila lidi z Ežavy a Nadaru. Bohatí bráhmani a nairové z vyšších vrstev tak udržovali chudé potupně v dluzích. Tuto daň vybírali samozřejmě též muži z vyšších kast. Úředníci z Travankúru chodili dům od domu a vybírali poplatek za prsa od každé ženy z nižší kasty, která překročila věk puberty.

Oděv pouze bohatým

Nadřazený systém vyšších kast považoval stání žen s holou hrudí jako projev úcty. Nošení oblečení bylo vnímáno jako známka prosperity a úspěchu, kterou měla vyšší třída. Ženy z nižších kast tak nemohly žít s úctou, jako ostatní ženy. Něžné pohlaví se dokonce muselo dobrovolně podrobovat ponižujícímu měření ňader. Něco jako důstojnost, intimita a soukromí tyto ženy neznaly. Pokud se žena rozhodla zakrýt prsa, musela čelit trestu. V lepším případě jí byl svrchní oděv na veřejnosti stržen.

Nesmyslné daně

Prapodivné daně museli platit lidé i v jiných oblastech. Občané z nižších kast museli platit nejen daň z prsou, ale bylo jim také odepřeno právo nosit šperky a žádný muž si nesměl ponechat knír. Samuel Mateer, anglický misionář, popisuje ve své knize Život domorodců v Travancore, že příslušníci nižších kast byli nuceni platit opravdu různé daně, například daň z olejny, daň z domu, z lodí, žebříků, sítí, železa a kováren. Podle něj byla nejnepředstavitelnější právě daň z prsou. Situace žen byla neúnosná a vyostřila se v roce 1859, kdy byly dvě ženy z nižší kasty veřejně svlečeny úředníky Travankúru, protože nosily oblečení na horní části těla.

Příběh Nangeli

Nangeli pocházela z nižší kasty z Cherthaly. Sehrála zásadní roli při ukončení nesmyslné daně. Nemohla si dovolit platit daň z prsou, protože pocházela z velmi chudé rodiny. Svou vzpouru a odpor k daňovému systému demonstrovala tím, že na veřejných místech odvážně odmítala odhalovat svá ňadra. Když se o Nangeli dozvěděl nový daňový inspektor, šel jí ihned vyčinit. Mladé ženě chtěl rázně nařídit, aby dodržovala zákony a nebouřila se proti zavedenému kastovnímu systému.

Když ale inspektor dorazil k Nangeli domů, čekala jej šokující podívaná. Žena si sama uřízla prsa na protest nespravedlivé a ponižující situaci žen, jako byla ona. Jakmile inspektor spatřil Nagelina uříznutá ňadra položená na banánovém listu v jejím domě, utekl. Rebelka bohužel zemřela. Vykrvácela. Některé zdroje tvrdí, že se nezabila sama, ale byla odstraněna. Každopádně tento její odvážný a velmi dramatický čin vedl nakonec ke zrušení prsní daně.

Truchlící manžel

Milující manžel statečné bojovnice za práva žen údajně nevydržel pohled na pohřbu na její hořící tělo na hranici a skočil za ní. Není jasné, zda to udělal jako dokončení celého krvavého protestu, aby se tato událost zapsala do historie. Je možné, že měl zlomené srdce a ukončil tak svůj žal. Na jejich počest je místo, kde Nangeli a Čirkundan zemřeli, v současnosti známé jako „Mulachiparambu“, jinak nazývané „země ženských prsou“. Nangeli se stala národní hrdinkou a vzorem všech utlačovaných. Názory historiků se různí, protože se nedochovaly žádné oficiální záznamy o tomto činu.

Legenda

Ať už je příběh pravdivý, nebo pouhou legendou, několik let po Nangeliném hrdinském činu se k tomu vyjádřil Maniya Velu, pravnuk jejího bratrance:„Její čin byl nesobecký, obětovala se ve prospěch všech travancorských žen a nakonec přiměla krále, aby zrušil daň z prsou.“ Revoluce pokračovala i po tomto statečném činu a údajně se odehrálo mnoho dalších podobných incidentů. Proti placení daně z prsou začalo aktivně bojovat až v 19. století, kdy mnohé z těchto žen začaly praktikovat křesťanství. Protesty žen se pokoušely místní vládci přehlížet, protože chtěli mermomocí udržet kastovní systém.

Křesťanství

Jak se šířilo křesťanství, měnil se i pohled na celou společnost. Více se dbalo na skromnost a soucit. To ovlivnilo rozhodnutí mnoha žen začít si zahalovat hruď. Komunity nižších kast pokračovaly nezlomně v boji proti nespravedlivému daňovému systému. Nakonec přiměly krále k jeho zrušení. Dodnes se traduje, že ženy z nadarských komunit bojovaly za právo zakrývat si prsa během povstání Channarů v letech 1839 až 1859. Daň z prsou byla nakonec zrušena v roce 1924.

Zdroje:www.scrolldroll.com, www.thehindu.com