O škodlivosti skleníkových plynů a oxidu uhličitého v atmosféře se mluví již léta. Žádný z odborníků však nedokázal odhadnout, jak dlouho naše planeta dokáže nárůst jejich hodnot snášet. Geolog Daniel Rothman z Massachusettského technologického institutu (MIT) se proto rozhodl, že na tuto otázku odpoví pomocí matematiky.

„Od 19. století se rozvojem průmyslu vyprodukovalo přibližně 1 540 miliard tun CO2. Přibližně polovina zůstala v atmosféře, většina druhé poloviny je v oceánech. A to je ten problém,” říká vědec. „Vede to k vyšším teplotám, nadměrné kyselosti moří, ničení biodiverzity a z globálního hlediska k narušení potravního řetězce. Jakmile se překročí únosná hranice, budeme mít problém.”

Daniel Rothman a konec světa 

Na uhlík se odborník nezaměřil jen tak náhodou. Jeho pravidelná výměna mezi biosférou, pedosférou, geosférou, hydrosférou a atmosférou je pro to, aby Země dokázala udržet život, klíčový. Analyzoval tedy třicet jedna okamžiků, kdy byly jeho hodnoty vychýlené z rovnováhy. 

Důvody, které k tomu vedly, byly odlišné. Šlo buď o důsledek vulkanické erupce, zemětřesení nebo dopad asteroidu. Ve čtyřech případech se nezachytil v půdě nebo ve vzduchu, ale podobně jako dnes v oceánech. Tyto události jsou známé pod pojmem „masové vymírání”.

„Jde o jednoduchou rovnici,” vysvětluje Rothman. „Jakmile se překročí určitá hranice množství uhlíku ve vodě, dochází ke ztrátě biodiverzity.” Aby k tomu došlo, stačí podle vědce do oceánů přidat dalších 310 gigatun tohoto prvku. Takové množství emisí prý dokážeme vyprodukovat do roku 2100. 

Vymírání druhů

„Na základě odhadů Mezivládního panelu pro změnu klimatu se jedná o pozitivní scénář. V případě toho nejhoršího, kdy nedochází k žádným regulacím, se posouváme již k roku 2070,” říká geolog. Znamená to, že na konci tohoto století nastane konec světa? „Určitě se do vymírání jen tak neprobudíme. Bude trvat asi deset tisíc let.”

Zdroj: Youtube

Odborník si je však jistý, že ke ztrátě druhové rozmanitosti dojde. Jediným způsobem, jak tuto katastrofu oddálit, je vymyslet efektivní způsob, jak emise uhlíku snížit na minimum.

Zdroje: www.news.mit.edu, www.en.wikipedia.org, www.express.co.uk