V Dánsku existuje zvláštní skupina amatérských rakeťáků, která sdružuje asi 50 dobrovolníků. Spojuje je láska k raketové technice. Jejich cílem je vynést člověka na suborbitální dráhu na podomácku vyrobené raketě. Nápady mají skvělé a rozpočet velmi omezený. Jejich koníček je pro ně obrovskou výzvou.

Na dokument o amatérských nadšencích se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Dobije Spica vesmír?

V současné době amatéři pracují na stavbě kosmické lodi nazvané "Spica", která by měla uskutečnit suborbitální let s posádkou. Právě pro nedostatek financí však plánují dokončení projektu až za deset let. Přesto se ale nevzdávají a za svým cílem jdou sice pomalu, ale jistě. V tuto chvíli jsou již hotové dvě palivové nádrže, na kapalný kyslík a na alkohol, a motorový tým začíná vyrábět první komponenty pro motor. Jejich cestu ale ještě zpomalila pandemie Covid. Trápí je také nedostatek lidí a času. Ale ne optimismu.“Až se nám to podaří, bude Dánsko čtvrtým národem, který vynese člověka do vesmíru,“ říká Mads Stenfatt. Už se to podařilo takovým velmocem, jako jsou Rusko, USA a Čína, a Dánsko nyní soupeří s Indií o čtvrtou pozici. „Mluvíme o zemi s více než miliardou obyvatel, zatímco my jsme jen 50 lidí, kteří to dělají ve svém volném čase. To je gigantičnost toho, co tady děláme.“

Kdo jsou amatérští nadšenci?

Než se Mads začal věnovat stavbě raket, byl několik let parašutistou. Nejprve jen pozoroval, pak se naučil, jak padáky balit a postupně se naučil i to, jak padák pro let do vesmíru vytvořit.

Zdroj: Youtube

V té době se tomu nikdo jiný nevěnoval, takže se Mads naučil obsluhovat šicí stroj a na starém stroji své matky začal trénovat. Postupem času jej zdokonalil do dnešní podoby. A stejnou filozofii mají i jeho kolegové – každý se musel naučit něco od začátku.

Myšlenku vyslat sami sebe do vesmíru konstruktéři vzali jako výzvu, protože se jim to zdálo velmi obtížné. Postavili se tak ne na startovní čáru závodu, ale do stejné kategorie, jako jsou miliardářské společnosti NASA, SpaceX anebo Blue Origin, které do podobného vývoje investují miliony dolarů.

Amatéři s odhodláním

Skupina Copenhagen Suborbitals (CS) tedy začala od píky. Do materiálů investují maximálně pár stovek dolarů a pak už jen vynalézavě jdou za svým. „Jedním ze způsobů, jak to děláme, je, že věci přestavujeme. Všechna ta jedno nebo dvě procenta vylepšení, která dělají profesionálové, aby něco optimalizovali, nejsou pro nás možná, protože to opravdu stojí peníze. Raději budeme doslova pracovat s kladivem na robustním motoru, abychom ho opravili, než abychom optimalizovali například tloušťku kovu,“ říká Mads Stenfatt.

Prototyp sedačky pro astronauty zase amatéři vyrobili ze zbytků lanoví, které koupili na výrobu některých zvedacích mechanismů, doplněných polštářkem. Využívají každý nápad i materiál, který se jim hodí, a vtisknou mu novou tvář.

Ale výsledky již mají za sebou. Podařilo se jim sestrojit první motor BPM-5 pro raketu třídy Nexø. Ale motor měl mouchy – špatný úhel výfuku. Než by poslali motor zpět a čekali na nový, jeden z kovodělníků z CS se chopil kladiva a opracoval plášť motoru do správného úhlu.

Kdyby se CS podařilo nakonec vystřelit raketu s lidmi na oběžnou dráhu, jsou připraveni vrhnout se do dalšího projektu.

Zdroje:

https://copenhagensuborbitals.com/, futurism.com, https://futurism.com/could-i-climb-into-a-spacex-cargo-rideshare-and-yeet-myself-into-space