Příběh sadistické šlechtičny tak trochu připomíná pověst o Čachtické paní, ovšem s tím rozdílem, že je věrně doložen a není třeba pochybovat o jeho pravdivosti. Darja Saltykova se ale nekoupala v krvi mladých dívek, aby byla krásnější. K jejímu řádění ji zřejmě dohnala žárlivost.
Darja Nikolajevna se narodila v roce 1730 a vyrostla ve velmi zbožnou a společensky uznávanou dámu. Provdala se za rotmistra kavalerie Saltykova a porodila mu dva syny. Ve svých 26 letech nečekaně ovdověla. Po manželovi jí zbylo veliké jmění a skvostná rezidence nedaleko Moskvy, kde se o blaho rodiny staralo na 600 nevolníků. To všechno ale nemohlo zahojit bolest v srdci ze ztráty milovaného muže. Darja Saltykova zahořkla.
Ke služkám se začala chovat surově a často je bila. V úplné monstrum se však proměnila poté, co se její nový milenec oženil s mladší ženou. Nenáviděla mladé dívky, které měly život před sebou a mohly si činit naději na manželské štěstí. Vztek si vybíjela ponejvíce na nevěstách a čerstvě vdaných ženách.
V každém pokoji svého domu Darja uchovávala hromadu polen, kterými služebné ubíjela k smrti. Svědkové později vypověděli, že na dívky lila vařící vodu nebo je nechávala nahé a spoutané ležet venku na mrazu. Za drobné prohřešky je shazovala ze schodů, jindy jim škubala vlasy z hlavy. Poddaní jí přezdívali Lidožroutka.
Darja Saltykova trestá služku
Veškeré stížnosti úřadům však padaly jako kosa na kámen. Darja Saltykova měla mocné známosti u dvora a spoustu peněz na úplatky. Nevolníky nikdo nechtěl vyslyšet, naopak jim bylo vyhrožováno tresty za to, že svou paní pomlouvají.
V roce 1762 nastoupila na trůn carevna Kateřina II. Její podanní si dodali odvahu a předstoupili před ni s peticí, ve které hrozivé skutky šlechtičny Darji vylíčili. Protože Kateřina vyrostla v Německu a předsevzala si, že ruskou zemi zmodernizuje, nevolníky vyslechla a případ nechala vyšetřit.
Darja byla zatčena a vyšetřovatelé začali vyslýchat svědky. Ze stovek výpovědí vyplynulo, že krvavá šlechtična se během několika let dopustila 138 vražd, z nichž se sice u soudu prokázalo jen 38, ale i tak šlo o šokující číslo.
Proces se táhl šest let a Kateřina si lámala hlavu, jakým způsobem Darju potrestat. Její předchůdkyně Alžběta Petrovna totiž roku 1754 v Rusku zrušila trest smrti. Výjimečné potrestání vysoce postavené aristokratky navíc mohlo vytvořit nebezpečný precedent, jenž by se nelíbil šlechtě. A tu si Kateřina proti sobě popudit nechtěla.
Darja byla nakonec vsazena do temného doživotního žaláře. Předtím si postála hodinu přikovaná k pranýři na moskevském Rudém náměstí a na krku jí visela cedulka s nápisem: "Tato žena mučila a vraždila". Poté, co se na ni lidé dostatečně naplivali, byla převezena do vlhké kobky bez okna, odkud se směla vzdálit jen na nedělní bohoslužbu. Takto přežívala až do své smrti v roce 1801.
