Díky Darwinovi víme, že život vznikl evolucí. Jak ale probíhá? V minulém století vědci předpokládali, že přežití nejschopnějších podporují tzv. prospěšné nehody. Jejich hromadění po tisíce let vedou k adaptacím, které pomáhají s přežitím. 

Může ale nárůst malých náhodných změn, jež jsou samy o sobě výhodné, vést k vývoji tak složitých orgánů, jako jsou například oči nebo mozek? Jedinou teorií, jež na tuto otázku odpovídala, byl lamarckismus.

Podle ní organismy pod vlivem prostředí směřují k vytváření stále složitějších a dokonalejších adaptivních forem. Jelikož ale tento evoluční mechanismus nefungoval obecně, u odborníků převládal názor náhodné mutace.

Jak se ale říká „náhody neexistují”. Důkazem toho je výzkum Adi Livnata a Daniela Melameda z univerzity v Haifě v Izraeli, kteří zjistili, že některé změny v genomu vznikají „z ničeho”, tedy, že se objevují u potomků, aniž by jimi disponovali jejich rodiče.

Mutace a evoluce

Konkrétně se zaměřili na jedno z nejčastěji se objevujících genetických onemocnění – Hemoglobinopatii, již vyvolává porucha struktury řetězce globinu.

V případě, že dojde k změně jednoho nukleotidu, mutace, známá jako HbS, dokáže chránit před malárií. Dojde-li k více narušení, dochází pak k závažným onemocněním, jako je srpkovitá anémie nebo methemoglobinemie.

Zdroj: Youtube

„Snažili jsme se zjistit, zda se HbS, vyskytující se především v oblastech postižených malárií, šíří náhodně, pouze kvůli selekčnímu tlaku nebo by mohla pocházet ze skupiny obyvatel, která je po mnoho generací vystavena tomuto parazitárnímu onemocnění,” vysvětluje doktor Livnat.

Pokud by byla mutace náhodná, měla by se objevovat po celém kontinentu. V opačném případě by jí měla trpět pouze druhá skupina.

Narušení Darwinovy teorie

Laboratorní výzkum podpořil náhodný vzor. „Výsledky naznačují, že komplexní informace, hromadící se v genomu v průběhu generací, změny ovlivňují. V dlouhodobém horizontu mohou proto reagovat na specifické impulsy z prostředí,” říká vědec.

Ukázalo se tedy, že teorie lamarckismu měla svým způsobem pravdu. Prakticky ale mohla být ověřena až nyní.

„Až dosud jsme byli omezeni technologiemi. Naše nová metoda ale dokáže měřit mutace nejen na jedné pozici v genomu, ale na celé struktuře. Tím se objevily nové možnosti pro chápání evoluce,” vysvětluje Livnat.

Odborníci věří, že narušení Darwinovy teorie by mohlo otevřít dveře ke studiu jiných genetických onemocnění, včetně civilizačních onemocnění nebo rakoviny, které také úzce souvisí s prostředím, v němž se nacházíme.

Zdroje: www.news-medical.net, www.wikiskripta.eu, www.dailymail.co.uk, www.ancient-origins.net