Kontroverzní biolog David Attenborough: "Lidstvo si zaslouží vymřít."

9. červen 2019 četba na 12 minut
Sir David Attenborough.

Sir David Attenborough.

Foto: www.profimedia.cz

Britský moderátor, přírodovědec a popularizátor vědy David Attenborough (92) považuje za jedno z největších nebezpečí na planetě Zemi její přelidnění. Pokud ho prý nevyřeší člověk, dříve nebo později se o ně postará sama příroda.

„Z vlastní svobodné vůle jsme jako jediný živočišný druh zastavili princip přirozeného výběru, jakmile jsme začali být schopni udržet při životě až pětadevadesát procent narozených dětí,“ tvrdí. Uvedl dokonce, že rozumí politice jednoho dítěte v Číně, „jakkoli se za jejím dodržováním jistě skrývá nekonečné množství osobních tragédií“. Naopak nechápe současnou podobu podpory rozvojových zemí Západem. „Jejich potíže nevyřešíme tím, že OSN pošle do Afriky pár dalších pytlů s moukou. Copak nedostatek potravin v Etiopii není způsoben právě přelidněním? Jenže tím se dostáváme k jádru problému: každý má právo zplodit potomky. A já jistě nejsem ten, kdo by v tom komukoli mohl zabránit.“

Není těžké si domyslet, koho jeho názory nejvíce dráždí. „Římskokatolická církev se svým přístupem k antikoncepci a potratům nikdy nepodpoří regulaci v této oblasti. Jenže pokud s tím něco neuděláme my, příroda se později postará sama. Tím neříkám, že lidstvu hrozí vyhynutí třeba už v příštích staletích. Na to je velice chytré a vynalézavé, jen si nejsem jistý, zda si člověk udrží současnou kvalitu života, svůj komfort.“

KDO PŘIJDE PO ČLOVĚKU?

V dlouhodobém výhledu nám ovšem David Attenborough, který je mimo jiné jedním z vážených patronů Nadace pro optimální populaci, velké šance nedává. Svou knihu Život na Zemi končí slovy: „Mohl by vzniknout dojem, že člověk je konečným triumfem evoluce, že všechny ty miliony let vývoje neměly jiný význam než přivést ho na Zemi. Neexistuje však naprosto žádný vědecký důkaz, jenž by takový názor podpořil. Nemáme nejmenší důvod předpokládat, že náš pobyt zde bude trvalejší než pobyt dinosaurů. Proces evoluce stále probíhá. Proto je více než pravděpodobné, že zmizí-li člověk z povrchu zemského z toho či onoho důvodu, někde už existuje skromné a nenápadné stvoření, které se vyvine v novou vyspělou formu a zaujme naše místo. Lidstvo je mor planety.Lidstvo si zaslouží vymřít jako dinosauři.“

Svými četnými veřejnými vystoupeními vždy probouzí posluchače z letargie a nevyhýbá se při tom velkým slovům. „Podle mého názoru je současná lidská populace vystavena zkouškám jako nikdy v minulosti. Kromě toho, že jsme se velmi rozmnožili, jsme také významně rozvinuli výrobní činnost, takže ohrožujeme samu podstatu života na planetě. Na jeho ochraně se proto musíme podílet všichni. Aby se tak stalo, potřebujeme rozumět přírodě a zásadním pochodům, jež udržují život na Zemi. Pokud nové vědecké poznatky nezpřístupníme všem, směřujeme jednoznačně ke katastrofě,“ varuje.

Nad některými jeho větami kroutí ovšem odborníci hlavou. „Člověk je natolik důmyslným inženýrem a nápaditým výrobcem materiálů, že ve městech už není téměř nic, co by nebylo vyrobeno uměle. Těžko si představit prostředí vzdálenější přírodě než mrakodrap Searsovy společnosti v Chicagu. Každé ráno se do něj nastěhuje dvanáct tisíc lidí. Dýchají přečištěný zvlhčený vzduch, který dodávají počítačem ovládaná čerpadla. Nepředpokládáte snad, že v takovém prostředí se najde místo ještě pro jiného živého tvora kromě člověka,“ uvažuje David Attenborough.

BRAŇME VĚDU!

Emoce víří také jeho sveřepé přesvědčení, že věda a její poznatky musejí vítězit nad vírou. Před několika lety se hlasitě ozval, když jistý průzkum BBC prozradil sympatie Britů k myšlence vyučovat na školách v přírodopisných předmětech vedle Darwinovy evoluční teorie také teorii o vzniku světa zásahem vyšší vůle.

„Darwin dokázal změnit přírodní historii ve skutečnou vědu. A vědci by měli bránit vědu před vírou. Ta první je založena na exaktních důkazech, ta druhá nikoli.“ Zastáncům stvoření života rukou Boží neváhá předložit i velmi drsné argumenty na podporu svého přesvědčení. „Když tito lidé hovoří o tom, že Bůh ve svém milosrdenství stvořil každičký druh, většinou mají po ruce příklady jako orchideje, slunečnice, kolibříky a další nádherné, oku lahodící rostliny či živočichy. Já si je samozřejmě rád vyslechnu, ovšem v tu chvíli mám tendenci myslet spíš na červa v oku pětiletého chlapce sedícího na břehu řeky v západní Africe, kterého za nějaký čas úplně připraví o zrak. Kdo mi vysvětlí, proč dobrotivý Bůh stvořil takového parazita schopného přežívat jen v oku nevinného dítěte? Tvrdit, že náš Pán vymyslel červa vytvořeného speciálně pro mučení afrických dětí, je rouhání, pokud se nepletu.“

DŮVĚRYHODNÝ POPULARIZÁTOR PŘÍRODY

David Attenborough není ale pouze provokatér. Přes 60 let ve svých knihách a televizních dokumentárních sériích BBC zprostředkovával krásy přírody ze všech známých i tajuplných koutů světa naprosto nezaměnitelným způsobem. Proto je také jeho jméno vyslovováno s velkou úctou a dokumentarista je právem řazen mezi světové celebrity. Je členem Královské společnosti, v roce 1985 byl povýšen do šlechtického stavu, vlastní prestižní ocenění Panda Awards, obdobu Oscara v žánru přírodopisných filmů, či Descartovu cenu za popularizaci vědy. Britové ho před několika lety vyhlásili nejdůvěryhodnější osobností Spojeného království, v jiné anketě obsadil druhé místo mezi nejvýznamnějšími seniory planety (předběhl i britskou královnu Alžbětu II.). Ovšem nejvíce poctěn se David Attenborough cítí faktem, že je po něm pojmenováno několik zvířat. Třeba nově objevený druh australského pavoukovce Prethopalpus attenboroughi, před ním se rodina spojená odborným názvem attenboroughi rozšířila například také o vyhynulou rybu žijící před 380 miliony let.

Narodil se do rodiny rektora koleje Leicesterské univerzity Fredericka Attenborougha jako prostřední ze tří bratrů. Ze staršího Richarda se stal slavný herec a oscarový režisér (nedávno zemřel), z mladšího Johna Michaela ředitel automobilky Alfa Romeo. Přírodu miloval odmalička a už v sedmi letech se tedy mohl pochlubit pozdější slavné archeoložce Jacquettě Hawkesové svým soukromým „muzeem“. Pro nikoho nebylo překvapením, když v roce 1945 získal stipendium na univerzitě v Cambridgi v oborech geologie a zoologie. Po studiích strávil dva roky u vojenského námořnictva.

Návrat do civilu korunoval svatbou: v roce 1950 se oženil s Jane Elizabeth, s níž žil do jejího skonu v roce 1997. David Attenborough vždycky hovořil o svém manželství jako o velmi šťastném, opřeném především o ženinu nekonečnou toleranci. Vedle syna Roberta a dcery Susan totiž v průběhu let jejich domácnost tvořili třeba také šimpanzi, hadi, chameleoni, lemuři… Ve stejném roce, kdy si řekli s Jane ano, uzavřel ještě jedno „manželství“, to profesní s britskou společností BBC, které trvalo déle než půl století. Nejprve se snažil uchytit v rozhlase, brzy nato si ho ale všimla šéfka tehdy teprve připravovaného zpravodajství televizního vysílání. V době těchto námluv, jak přírodovědec později přiznal, viděl na obrazovce jediný pořad a sám televizor nevlastnil.

BOTY TOULAVÝ

Nicméně to se mělo brzy změnit. Svůj zájem pochopitelně soustředil na přírodu, ale na starosti měl také pořady o politice, náboženství, folkové hudbě… Zprvu se držel důsledně za kamerou, neboť měl za to, že jeho velké zuby by mohly diváky odradit. Před objektiv si poprvé stoupl až v roce 1954, kdy začal točit přírodovědné seriály, jež postupně získávaly knižní podobu.

Z cest za dobrodružstvím se stále vracel ke kancelářskému stolu, protože se také podílel na řízení kanálu BBC 2, na zavedení barevného vysílání ve Velké Británii nebo se staral o věhlas Monty Pythonova létajícího cirkusu. V roce 1969 se David Attenborough dokonce stal programovým ředitelem BBC, avšak čím dál tím silněji ho to táhlo spíš do divočiny, než na porady vedení.

V roce 1973 se tedy rozhodl defi-nitivně vyměnit manažerský oblek za toulavé boty. Tehdy začaly vznikat slavné série, jako Život na Zemi, Živá planeta, Zázraky života, Život savců či Planeta Země. Například posledně jmenovaný 11 dílný cyklus připravoval pět let na více než 200 místech po celém světě ve spolupráci se 40 kameramanskými týmy.

VĚDEC BÁSNÍK

O Attenboroughovi se mluví jako o jednom z největších cestovatelů všech dob. Jistě ne neprávem. Za zvířaty a rostlinami putoval do jejich přirozeného prostředí: s kamerou se plahočil pouští, deštným pralesem, byl v tropech i na severním pólu, stál na vrcholcích velehor nebo se potápěl ke korálovým útesům. „Zrovna moře není nejvhodnější místo k filmování. Když vydržíte sedět dost dlouho mezi stromy pralesa obsypanými plody, případně u napajedla v tropické savaně, uvidíte zvířata, která se přicházejí najíst a napít. Jenže kam se máte vydat po nekonečných plochách otevřeného oceánu, chcete-li filmovat modré velryby na tahu nebo tuňáky řítící se sedmdesátikilometrovou rychlostí při hledání potravy?“ vysvětloval před premiérou přírodopisu oceánů Modrá planeta. Jeho unikátní metoda spočívala v atraktivní kombinaci poutavého, dostatečně srozumitelného komentáře a ryze vědeckých základů. Věhlasný biolog Konrad Lorenz o Davidovi řekl, že točí a píše „s přesností vědce, ale perem básníka“.

David Attenborough prý nemůže tvrdit, že má rád všechna zvířata, nicméně všemi je upřímně fascinován. „Není mnoho takových, která bych choval vyloženě v neoblibě. Vlastně jedno takové mě napadá. Upřímně nesnáším krysy. Problém s nimi tkví v tom, že ony nemají strach z člověka.“

VZKAZ SVĚTU

Přírodovědec má zavedený kardiostimulátor a voperovaný náhradní kolenní kloub. Už netočí, což ovšem neznamená, že by utichl. „Tam, kde jsem se v dětství učil poznávat hmyz, rostliny i ptáky, v blízkém mokřadu, jsou dnes domy. Prostor pro les či vodní plochy drasticky omezujeme… Pokud nepřijmeme závazná pravidla chování ke zbytkům přírody, nebudeme brzy schopni mladým lidem vysvětlit, jak příroda funguje a co vlastně znamená. Budoucnost života na Zemi závisí na naší schopnosti jednat. Mnoho jednotlivců dělá, co může, ale skutečný úspěch přijde jedině tehdy, až se změní naše společnost, naše ekonomika a naše politika. Jsem šťastný člověk, protože jsem měl možnost vidět největší zázraky přírody. Máme zodpovědnost zachovat je i pro budoucí generace,“ vzkazuje.

David Attenborough si sice zahrál v několika filmech, ale svět múz ho nikdy nelákal. Zato jeho bratr Richard se v něm cítil jako ryba ve vodě (natočil mj. životopisný film Chaplin). Kolegové s ním velmi rádi pracovali. Kameraman Johnny Heatley uvedl: „Mezi jeho obrovské dary patřila schopnost navázat kontakt s neznámými lidmi, ať už šlo o potentáty, domorodce, nebo úředníky.“

TAK ŠEL ČAS

1926 Narodil se 8. května v Londýně.

1954 Poprvé vystoupil naživo v televizi. Bylo to v pořadu Zoo Quest.

1969 Byl jmenován programovým ředitelem s redakční odpovědností za obě TV stanice BBC.

1979 Napsal a natočil 13 dílů cyklu Život na Zemi. V podobném duchu se nesly další dvě série, Živá planeta a Zázraky života.

1985 Získal titul Sir.

2009 Dlouho snil o tom, že dosáhne severního pólu. Podařilo se mu to v 83 letech. Ve stejném roce bylo v Londýně otevřeno Darwinovo muzeum. Sál určený k setkávání vědců s veřejností nese jeho jméno.

2014 Jeho dokumenty jsou stále považovány za to nejlepší, co kdy bylo o přírodě natočeno.

Akční letáky