Hlas a tvář Davida Fredericka Attenborougha se objevuje na obrazovkách již přes šedesát let. Vystudovaný geolog, zoolog a sociální antropolog ve svých dokumentech představoval přírodní krásy z celého světa. Během svého života tak navštívil tisíce míst, stovky z nich opakovaně. „Příroda mizí a došlo k tomu za krátký čas. Během mého života," říká. Podle jeho názoru je největší problém přelidnění.
David Attenborough při natáčení
Ve své knize Život na naší planetě, jež byla vydaná v roce 2020, a ve stejnojmenném filmu odvysílaném o rok později, se opírá o jednoduchou statistiku. V roce 1954, když začínal natáčet pro stanici BBC přírodovědné dokumenty, žilo na Zemi 2,7 miliardy lidí a 64 % planety tvořila divočina. V roce 1989 už bylo 5,4 miliardy obyvatel, džungle zbývalo 49 %. V roce 2020 čítala populace 7,8 miliardy jedinců a divoké přírody zbývalo 35 %.
David Attenborough a konec lidstva
V důsledku přelidnění se také zvyšuje koncentrace uhlíku, které tvoří skleníkové plyny vypouštěné člověkem, v atmosféře. Planeta se tak zahřívá a příroda ustupuje. Sám Attenborough přiznává, že až do roku 2004 byl ohledně globálního oteplování skeptický. I přesto, že vlastní 30 doktorátů, ignoroval komplexní vazby rostlin a zvířat.
„Dlouho jsem ve svých filmem neupozorňoval na ekologické problémy a nutnost velkoplošné ochrany přírody. Lidé tyto věci neradi vidí. BBC také nechtěla být obviněna z hysterie," říká přírodovědec. Situace se ale změnila, a proto se Attenborough rozhodl, že již mlčet nebude. „Pokud nezačneme jednat, konec civilizace je na obzoru."
Dokumentarista varuje před nadměrným lovem, přeměnou divočiny na hospodářskou půdu, před kácením a vypalováním pralesů, mizením korálových útesů a vysycháním vodních toků. „Měli bychom si uvědomit, že naše existence na planetě není věčná a evoluce stále probíhá. Lidstvo si zaslouží vymřít. Pokud se nic nezmění, za 80 let nebude muset řešit nějaké pandemie. Jednoduše tu nikdo žít nebude," píše ve své knize.
Jasná řešení?
I přes katastrofické scénáře nabízí David Attenborough naději. „Včera již bylo pozdě. Ale když začneme jednat hned a radikálně, za sto let by mohla být naše Modrá planeta zase divoká." Prvním krokem by měla být změna jídelníčku.
„Země neuživí miliardu masožravců. Kdyby byla strava převážně rostlinná, potřebovali bychom jen polovinu půdy, kterou dnes využíváme," radí. Navrhuje také začít zachytávat uhlík z atmosféry, budovat rybí farmy a zakázat lov volně žijících živočichů. Potraviny by se měly pěstovat ve vnitřních prostorech a růst populace omezit vzděláváním chudých žen.
Zdroj:
www.lidovky.cz, www.zpravy.aktualne.cz, www.voda235.webnode.cz
