www.habsburger.net, www.elizabethfiles.com, en.wikipedia.org

Kde kdo by si myslel, že krása a bohatství jsou zárukou štěstí, realita je tomu někdy ovšem na míle vzdálená.

Hořký osud koketní Alžběty

Narodila se do bohatství a blahobytu, byla krásná a jejímu štěstí pomyslně nestálo nic v cestě. Řeč je o dceři Marie Terezie, krásné Alžbětě. Její osud, ačkoliv byl mnoha směry pevně dán, nakonec šťastný rozhodně nebyl. 

Alžběta se totiž narodila v době, kdy celá řada dnes hravě zvládnutelných nemocí, znamenala pro toho, koho postihly, výslovnou tragédii. Jednou z nich byly také pravé neštovice. 

Alžběta byla urozeného rodu a měla to štěstí, že byla krásná. Toho si byla také plně vědoma. Často se na sebe se zájmem dívala do zrcadla a jako prvoplánová kráska tuto svou přednost využívala tam, kde se to také dalo očekávat. U opačného pohlaví.

Byla doslova a do písmene klasickou koketou. Svou krásu plně používala na lovení mužů, které se jí dařilo na výbornou. Šuškalo se o ní, že byla nejkrásnější na celém dvoře. Až do chvíle, než její krásu postihla nemoc. 

Dcera Marie Terezie totiž onemocněla pravými neštovicemi. Nemocí, která se v době, ve které Alžběta žila, nedala nijak léčit. Nutno podotknout, že právě tato nemoc za sebou zanechávala poměrně velkou spoušť. A sama Alžběta pak za ni zaplatila obrovskou daň.

Krásnou dceru Marie Terezie zohyzdila nemoc, skončila v klášteře

Možná by se to dalo nazvat karmou za její poněkud zhýralý život. Alžběta totiž kromě svého vzhledu nebyla ničím výjimečná. Nebyla nejchytřejší, neoplývala nejlepšími nápady a rozhodně nepatřila mezi ty, jež by svou skromností inspirovali druhé.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Své krásy si byla plně vědoma a nebála se ji použít kdykoliv bylo potřeba. Jakmile se jí zalíbil nějaký muž, dostala ho, stůj co stůj. Bohužel ne nadarmo se říká, že "pýcha skutečně předchází pád". A ten se u Alžběty dostavil v takové míře, ve které ho jistě ani v nejmenším nečekala.

Narodila se v roce 1743 a stejně jako její sourozenci vyrůstala na vídeňském dvoře. Aby získala chování, které bylo u dvora potřeba, měla Alžběta svou vychovatelku. Už ta však poznala, že tato krásná holčička vede vše směrem, který ji její vzhled umožňuje. V tom pak tkvěla i její chytrost. Jakmile bylo potřeba, neváhala svou krásu použít k tomu, aby dostala, co si usmyslela. 

Když onemocněla pravými neštovicemi, postihlo to právě to, na čem si zakládala nejvíce. Její krásu. Jako znetvořená už neměla šanci se provdat podle svých představ, protože jizvy a puchýře, které pravé neštovice způsobily, se nedaly žádným způsobem odstranit. Alžběta zatrpkla a dožila sama v klášteře. Vybrala si tak krutou daň za svou posedlost krásou.