Decimace: Nejhorší trest v římské armádě. Vojákům nebylo jasné, koho postihne

Natálie Borůvková | 16. 8. 2022

Decimace nikdy nebyla běžným trestem. Na to byla až příliš krutá. U nejhoršího trestu římské armády totiž nebylo jasné, koho nakonec vlastně postihne.

Byl to až příliš krutý trest, který se často nepoužíval. Důvodem bylo právě zachování krutosti. Při příliš častém používání by totiž decimace již hrůzu nevzbuzovala.

Decimace: Nejhorší trest v římské armádě

Téměř však každý věděl, o čem je řeč. Po velmi závažném provinění, kterým byla např. vzpoura nebo propadnutí panice, měl právo velitel legie o decimaci rozhodnout. Na důstojníkovi pak bylo odebrat se k podřízené jednotce a oznámit jí, že bude potrestána.

Losem vybral jednoho z deseti mužů. Toho čekal ten nejkrutější trest. Trest smrti. "Přeživším" devíti mužům bylo nařízeno, aby zvoleného muže ubili k smrti.

Tento postup popisuje řecký historik Polybius z Megalopole:

"Tribun shromáždí legii, předvede ty, kdo se provinili opuštěním řad, ostře jim vynadá a nakonec losem vybere někdy pět, někdy osm, někdy dvacet provinilců. Takto vybraný počet pak upraví, aby tvořil co nejbližší desetinu provinilců ze zbabělosti. Ti, na které padne los, jsou nemilosrdně zavražděni. Ostatní dostanou příděl ječmene místo pšenice a je jim nařízeno utábořit se mimo tábor na nechráněném místě. Protože tedy nebezpečí a strach z losování postihuje všechny stejně, protože není jisté, na koho padne, a protože veřejná potupa, že dostávají příděl ječmene, dopadá na všechny stejně, je tato praxe nejvhodnější jak k vyvolání strachu, tak k nápravě zlořádů."

Nebylo jasné, koho postihne

V Polybiových dobách však pravděpodobně nebylo decimování až tak obvyklé. Skutečnou hrozbou se stalo teprve v 5. století př. n. l.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Tehdy jej řecko-římský autor Dionýsios z Halikarnassu nazval "trestem předků". Decimace však byla známá jen z několika málo případů.

Římský vojevůdce Crassus, který byl budoucím triumvirem a v roce 71 př. n. l. bojoval proti Spartakovi, však údajně tento trest, který upadl v zapomnění, obnovil.

Znovu je zmiňován v době občanských válek, ale za císařství se téměř nepoužíval. I přesto je ale známo několik případů, které decimaci potvrzují. Jedním z nich je i trest třetí legie Augusta v roce 18 př. n.l.

Poprava tekutým zlatem: Strašlivý trest pro zbohatlíky a nenasytné chamtivce
Magazín

Poprava tekutým zlatem: Strašlivý trest pro zbohatlíky a nenasytné chamtivce

Poslední zaznamenaný případ decimace je z doby vlády Diokleciána. Možná zanikla pod vlivem křesťanství, ačkoliv i císař Honorius byl znám tím, že hrozil decimací skupině vojáků.

Decimace byla trestem nejvyšší krutosti, která strašila všechny, jež netušili, koho nakonec vlastně postihne.

Zdroje:

www.ancient-origins.net

historyofyesterday.com

en.wikipedia.org

Tagy vojsko