Dějiny prostituce: Jak to vypadalo v lupanaru, nejstarším nevěstinci světa?

24. červenec 2020 četba na 1 minutu
Nevěstinci v Pompejích se říkalo lupanar.

Nevěstinci v Pompejích se říkalo lupanar.

Foto: Pixabay.com

O Pompejích slyšel snad každý. Mondénní letovisko a oblíbené letní sídlo Římanů leželo na jih od Neapole. V roce 79 našeho letopočtu elegantní sídlo zasypal popel při výbuchu Vesuvu do výše zhruba šesti metrů, a dokonale tak zakonzervoval kompletní antické osídlení.

Jako ve většině tehdejších měst také v Pompejích fungoval nevěstinec, kterému se říkalo lupanar, což je odvozenina od slova lupa, tedy výrazu, který se používal pro vlčici nebo přeneseně také pro prostitutku.

Vlivem přírodní katastrofy se toto zařízení dochovalo v perfektním stavu. Když ho ve druhé polovině 19. století archeologové objevili, zpočátku netušili, k čemu patrová budova plná úzkých pokojíků sloužila.

Stačil ale pohled na fresky na stěnách pokojů v prvním patře a bylo jasno. Obrazy zachycovaly postavy v různých sexuálních pozicích. Dá se předpokládat, že šlo jednak o jakýsi umělecky zpracovaný katalog služeb a pak také stylovou výzdobu míst, kam chodila bohatší klientela. V přízemí totiž podobné fresky nebyly. Lze se domnívat, že tyto prostory byly vyhrazeny pro chudší vrstvy a otroky.

Lupanar sloužil výhradně k prostituci, čímž v rámci Pompejí držel primát. Ostatní zařízení, která poskytovala obdobné služby, byla vždy jen součástí ubytovacích domů. Můžeme tedy říci, že jde o nejstarší dochovaný nevěstinec světa.

Akční letáky