Běžný provoz měla na povel bordelmamá, často přezdívaná abatyše. Vítala zákazníky, zároveň najímala nové pracovnice a dávala pozor, aby nešlo o zběhlé jeptišky nebo příliš mladé dívky. Zároveň je učila čistotě a různým fintám, jak se co nejlépe a nejrychleji připravit na dalšího zákazníka.

Tehdy dokonce existoval jakýsi neoficiální mezinárodní manuál, podle něhož měla každá prostitutka po souloži roztáhnout nohy, aby z ní vytekla všechna nečistota, pak si měla vnitřní orgány zevnitř i zvenku utřít prsty obalenými vlnou a usušit dokonale čistým ručníkem. Nakonec se měla posypat osvěžujícím pudrem a navonět si přirození růžovou vodou. Tím byla přichystána na dalšího zájemce. Tehdy se také věřilo, že podobný postup je dostatečnou ochranou před šířením pohlavních chorob.

V některých bordelech si na živobytí vydělávali také mužští prostitutové, kteří ale nesloužili ženám, nýbrž výhradně mužům.
Většinou šlo o příbuzné některé prostitutky nebo abatyše. Homosexuální styky ale oficiálně neexistovaly, a tak je obě strany pečlivě tajily.