Za vzor ctnosti byl například pokládán Jan Křtitel, který odmítl všechny příslušnice něžného pohlaví v čele s krásnou princeznou Salome.
Svatý Jan Zlatoústý zase ve druhé polovině 4. století shodil prostitutku ze skály, aby tak demonstroval svůj odpor proti sexuálnímu pokušení. Že tím porušil jiné boží přikázání „nezabiješ" ho zřejmě netrápilo.

Dalším vzorem nezkažené morálky byl Pavel, ze všech apoštolů největší nepřítel žen, který sebemenší fyzický kontakt s opačným pohlavím považoval za zdraví škodlivý.

Ve stejném století žil i poustevník Jeroným, jenž s oblibou vyprávěl historku o krásném mládenci, který se ocitl v nádherné zahradě s ještě nádhernější dívkou, ale místo aby se jí začal dvořit, raději si ukousl jazyk a plivl ho slečně do obličeje.

Jeroným navíc každou ženu, která vystřídala více než jednoho partnera, považoval za šlapku, a bylo zcela jedno, zda za sex dostala zaplaceno, nebo ne.

Ne všichni církevní otcové ale vyznávali podobně nesmlouvavý postoj. Augustin sice považoval prostituci za zlo, ale zároveň na ni měl mnohem realističtější pohled.