Dějiny prostituce: Smilnicemi mohly být ve středověku i počestné vdané ženy

15. květen 2020 četba na 1 minutu
Ženy, které obcovaly často, byly považovány za smilnice.

Ženy, které obcovaly často, byly považovány za smilnice.

Foto: Pixabay.com

Z hlediska slušnosti existovala ve středověku celá škála žen. Na samém vrcholu stály ctnostné panny nebo jeptišky jako zářný vzor neposkvrněnosti. Následovaly vdané ženy, které k sexu přistupovaly jen v nejnutnějším případě a pouze za účelem plození potomků. Další kategorie se už takové úctě netěšily.

Například za smilnice byly považovány ženy, které sice žily v počestném manželském svazku a obcovaly pouze se svým mužem, ale činily tak jen z čiré rozkoše nebo příliš často.

Metresa zase byla žena, která žila s partnerem pouze ve volném svazku. To mohlo mít několik důvodů. Buď pár neměl povolení od církve, protože šlo o blízké příbuzné, nebo mu chyběly peníze na uspořádání svatby, případně jeden z dvojice měl jinde svou zákonnou rodinu. Za metresu se považovaly také vydržované milenky. Výjimkou nebyly případy, kdy jejím sponzorem byl vysoce postavený duchovní nebo bohatý měšťan.

Na nejnižším stupni společenského žebříčku pak stály prostitutky, které smilnily na potkání, a ještě za to braly peníze. V řadě zemí dokonce existovaly zákony, které šlapkám zakazovaly vstupovat do manželství.

Někdy se ale ženy z obou konců žebříčku setkaly. Jedním z mála míst, kde kurtizány mohly hledat útočiště v nouzi nebo nemoci, byly kláštery. Jeptiškám velela křesťanská morálka poskytnout pomoc bližnímu svému. Některé šlapky tam po zotavení zůstaly a zahájily cestu k očištění a ke spáse, většina se ale opět vydala vstříc riskantní obživě a budoucnosti.

Akční letáky