Dějiny sexuality: Velice podivný trest pro nevěrnou zvrhlou bohyni lásky

28. květen 2020 četba na 3 minuty
Řecká mytologie je plná příběhů o nevěře.

Řecká mytologie je plná příběhů o nevěře.

Foto: Pixabay.com

Řecká mytologie je plná sexu, nevěry a nemanželských dětí. Jednu z hlavních rolí v tomto propletenci samozřejmě hrála neodolatelná bohyně lásky, krásy a prostituce Afrodita.

Afrodita patřila mezi nejoblíbenější a nejmocnější řecké bohyně. Už její zrození je hodně zajímavé. Podle básníka Hésioda vystoupila nahá a okouzlující z mořské pěny u ostrova Kypr, přičemž pěna symbolizovala mužské sperma, kterým moře oplodnil bůh nebe Uran. Nutno dodat, že tak učinil nedobrovolně, protože jeho genitálie ve vodě skončily poté, co mu je uřízl syn Kronos.

Ani další život vášnivé Afrodity nebyl chudý na dramatické veletoče. Za muže měla nejošklivějšího boha široko daleko Héfaista. Tento stále upocený, a navíc chromý kovář bohů trávil celý život u své pece s kladivem v ruce, takže není divu, že čiperné Afroditě nestačil. Stal se tak prototypem spořádaného manžela, který dře v práci, zatímco jeho nudící se manželka flirtuje s kdekým.

Zástupy milenců byly u Afrodity běžným jevem, stejně tak nemanželské děti. Učaroval jí i syn kyperského krále Adonis, který byl tak neodolatelný, že Afrodita kvůli němu sestupovala na zem. Když ho pak zabil divočák, plakala spolu s ní celá příroda. Dítě měla také s bohem vína a životních radovánek Dionýsem. Jednou se ale její manžel Héfaistos naštval. Když ji nachytal v milostném objetí s bohem války Áresem,  s kterým měla hned pět dětí, mezi nimi i bůžka zamilovaných Eróta, Héfaistos shodil na nahou dvojici vlastnoručně ukovanou síť. Oba cizoložníky přitáhl na Olymp, aby jim udělal ostudu před celým jeho osazenstvem.

Bohové měli Héfaista rádi, vážili si jeho řemeslného umění, a tak ho nechtěli popudit. Přistiženým milencům se tedy patřičně vysmáli, i když tím také „trest" skončil. Vždyť většina bohů měla máslo na hlavě, neboť věrnost nepatřila mezi jejich silné stránky. Ostatně i Zeus, vládce Olympu, patřil mezi paroháče, jeho žena Héra by mohla vyprávět. Nutno ale dodat, že ani Zeus nebyl vzorem ctnosti.

Veřejná ostuda však Afroditu nenapravila. Naopak uraženě odešla z Olympu na Kypr, místo svého zrození, kde se nechávala rozmazlovat služebnictvem v chrámu, který jí byl zasvěcen. 

Podle legendy tam pak vysadila první granátovník, který se později stal symbolem celého ostrova. Granátové jablko dodnes tvoří nedílnou součást každé kyperské svatby. Před čerstvě oddanou dvojicí se jablko hodí na zem a dbá se na to, aby z něj vyletělo co nejvíce zrníček, což má páru zaručit vysokou plodnost.

Akční letáky