Nový vládce začal uplatňovat křesťanské krédo také na poli prodejné lásky. Pro osamělé nebo vysloužilé prostitutky i prostituty vytvořil vůbec první právní ochranu. Pokud se kterýkoli občan vůči nim dopustil násilí, byl posuzován stejně přísně jako by tak činil vůči vlastní manželce. Tato ochrana se ale vztahovala pouze na ty lehké ženy (nebo muže), které žily ve vlastním domě, což byla jen malá část lidí živících se vlastním tělem. Postavení těch, kteří nabízeli sex v postranních uličkách nebo kdesi v zapadlých koutech přírody, se příliš nezlepšilo. Podařilo se ale nastartovat nový trend, který počátkem 6. století mohutně postrčil dopředu císař Justinián. Jeden z jeho prvních zákonů zakazoval senátorům sňatek s herečkou nebo prostitutkou, což ve starořímských dobách bylo běžnou praxí.

Zajímavé je, že sám Justinián měl za manželku bývalou herečku a příležitostnou kurtizánu jménem Theodora. Nutno dodat, že Theodora coby císařovna pověsila starý život na hřebík, obrátila se na křesťanskou víru a věnovala mnoho úsilí, aby zlepšila postavení prostitutek. Spolu s manželem se postarala o zákaz zaměstnávání nezletilých v nevěstincích, zesílila právní ochranu všech lehkých žen a část císařského paláce proměnila v útulek pro bývalé prostitutky.