Postavení žen v historii: Znásilnění se bralo jako škoda na mužově majetku

28. červen 2020 četba na 1 minutu
S ženami se nezacházelo jako s lidskými bytostmi, ale jako se zbožím.

S ženami se nezacházelo jako s lidskými bytostmi, ale jako se zbožím.

Foto: Pixabay.com

Vydejme se do starého Izraele, ještě dávno předtím, než tam začalo klíčit křesťanství. Kolem roku tisíc před naším letopočtem byla tamější společnost čistě v rukou mužů a tomu také odpovídala pozice žen ve společnosti. Často se s nimi nezacházelo jako s lidskými bytostmi, ale jako se zbožím. Na jejich názor se nikdo neptal a musely bezvýhradně poslouchat.

Sňatky nebo přesněji řečeno obchody se běžně domlouvaly jen mezi nápadníkem a otcem dívky, přičemž v hlavní roli nebyla láska, ale peníze a vliv, který obě strany díky tomuto aktu získaly.

Čím mocnější a vlivnější rodina, tím menší slovo v ní něžné pohlaví mělo. Pokud někdo znásilnil cizí ženu, za poškozenou se nepovažovala daná nešťastnice, ale její muž, kterému někdo sáhl na majetek. Jestliže šlo o pannu, tedy svobodnou dívku, musel si ji provinilec vzít.
Nerovnoprávné postavení panovalo také v otázce rozvodů.

Muž se mohl se svou ženou rozloučit, aniž k tomu potřeboval její souhlas. Stačilo, aby na ní shledal cokoli „odporného". Netřeba snad dodávat, že opačně to nebylo možné a žena se s manželem nemohla nechat rozvést, pokud on nesouhlasil.

Prostitutky v tehdejší době nepobuřovaly jen svou vyzývavostí, ale také tím, že byly de facto na mužích nezávislé. Většinou žily bez otců nebo manželů a na živobytí si vydělávaly samy. Přesto nebo možná právě proto neměly o zákazníky nouzi. Kurtizány nepobuřovaly jen svou nahotou, ale také nezávislostí.

Akční letáky