Zdroj: Pixabay.com
Postavení žen v historii: Znásilnění se bralo jako škoda na mužově majetku
Vydejme se do starého Izraele, ještě dávno předtím, než tam začalo klíčit křesťanství. Kolem roku tisíc před naším letopočtem byla tamější společnost čistě v rukou mužů a tomu také odpovídala pozice žen ve společnosti. Často se s nimi nezacházelo jako s lidskými bytostmi, ale jako se zbožím. Na jejich názor se nikdo neptal a musely bezvýhradně poslouchat.
Sňatky nebo přesněji řečeno obchody se běžně domlouvaly jen mezi nápadníkem a otcem dívky, přičemž v hlavní roli nebyla láska, ale peníze a vliv, který obě strany díky tomuto aktu získaly.
Čím mocnější a vlivnější rodina, tím menší slovo v ní něžné pohlaví mělo. Pokud někdo znásilnil cizí ženu, za poškozenou se nepovažovala daná nešťastnice, ale její muž, kterému někdo sáhl na majetek. Jestliže šlo o pannu, tedy svobodnou dívku, musel si ji provinilec vzít.
Nerovnoprávné postavení panovalo také v otázce rozvodů.
Muž se mohl se svou ženou rozloučit, aniž k tomu potřeboval její souhlas. Stačilo, aby na ní shledal cokoli „odporného". Netřeba snad dodávat, že opačně to nebylo možné a žena se s manželem nemohla nechat rozvést, pokud on nesouhlasil.
Prostitutky v tehdejší době nepobuřovaly jen svou vyzývavostí, ale také tím, že byly de facto na mužích nezávislé. Většinou žily bez otců nebo manželů a na živobytí si vydělávaly samy. Přesto nebo možná právě proto neměly o zákazníky nouzi. Kurtizány nepobuřovaly jen svou nahotou, ale také nezávislostí.
