Za pár babek
Je tomu už pár let, kdy si jeden muž z Pensylvánie, který nechce být jmenovaný, vyrazil na bleší trh. Nic moc nepotřeboval, ale byl sběratel „uměleckých“ předmětů. Takže co kdyby na něco zajímavého narazil? Zaujal ho jeden obraz, lépe řečeno ne přímo obraz, protože to byl poněkud ponurý venkovský výjev a ani malířův podpis nebyl čitelný. Ale líbil se mu hezky vyřezávaný a pozlacený rám. Majitel ho prodával za pouhé čtyři dolary. No nekupte to, jak se říká.
Zprvu se zdálo, že i ty čtyři dolary byly vyhozené peníze. Doma chtěl muž plátno vyjmout z rámu a vyhodit. I ten rám, bohužel, nestál za nic, protože se úplně rozpadnul. Takže byl také na vyhození…
Zajímavý, ale bezcenný…
Když se muži rám rozpadl v rukou, byl hodně zklamaný. Pak ale našel mezi plátnem a dřevěnou podložkou složený dokument. Domníval se, že by to mohl být tisk z počátku 19. století. „Alespoň něco mi zbylo z té nevýhodné koupě“, pomyslel si možná. Rozhodl se, že si potištěný list ponechá jako kuriozitu. Svěřil se svému příteli, též sběrateli, ale předmětů z občanské války. Toho tisk černým inkoustem na starém zažloutlém listu naprosto nadchnul a naléhal, ať si ho kamarád nechá ocenit. Zavolali tedy do aukční společnosti Sotheby’s.
Stačila vteřina…
„Stačila jedna vteřina, abychom poznali, že je pravý…,“ vyjádřil nadšení David N. Redden, vedoucí oddělení knih a rukopisů aukční síně Sotheby's, který dokument ověřoval. „Objevení jakéhokoli prvotisku prohlášení, dokonce i jeho útržků nebo poškozeného, by bylo vzrušující,“ řekl Selby Kiffer, další odborník ze Sotheby's. Tento byl neuvěřitelně zachovalý díky „skladování“ v obrazu a nevyžadoval žádné restaurování.
A o jaké prohlášení se jednalo? Je to kopie Deklarace nezávislosti.
4. července 1776 Kontinentální kongres jednomyslně schválil Deklaraci nezávislosti Spojených států
…bezcenný?
Když 4. července 1776 Kontinentální kongres jednomyslně schválil Deklaraci nezávislosti Spojených států, filadelfský tiskař John Dunlap bezprostředně vytisknul její kopie, aby se dostala mezi lidi do všech tehdejších třinácti kolonií. Dle předpokladů Reddena jich bylo asi dvě stě, z nichž se zachovalo (tehdy známých) jen dvacet čtyři. Tři z nich jsou v soukromých sbírkách. Bezcenný dokument? Naopak. Cenný, a to nesmírně...
„Inkoust na této kopii byl při skládání ještě mokrý,“ vysvětlil Kiffer. „První řádek – nadpis je slabě otisknutý na spodní straně dokumentu…“, což je i cenný historický důkaz, jak důležité bylo dokument co nejrychleji rozeslat. Dunlap ho ještě „za tepla“ přeložil, vložil do obálky, aniž by čekal, až uschne. Hodnotu této kopie zvyšuje i její perfektní stav, ale také, že je jako jedna ze sedmi zachovaná jako samostatný tištěný list. Bez podkladu, bez rámu.
Očekáváná cena v aukci byla osm set tisíc až milion dolarů. Nakonec ji zájemce získal za dva miliony dvě stě tisíc. O necelých deset let později pak Deklarace nezávislosti původně skrytá za plátnem bezcenného obrazu v další aukci změnila majitele, který za ni zaplatil sedm milionů čtyři sta tisíc dolarů!
Zdroje: www.iflscience.com, www.nytimes.com, www.latimes.com
