"Navrhnu zakázat v centru Paříže pronájmy bytů prostřednictvím Airbnb a dalších internetových platforem. Tahle služba vyhání z francouzské metropole její obyvatele," prohlásil ve čtvrtek 6. září člen pařížské městské rady v Paříži Ian Brossat, který má na starosti bydlení. Agentuře AFP dále sdělil, že se bude snažit zakázat spekulativní nákupy sekundárních bydlišť v Paříži. Podle něj jsou tato opatření nezbytná, má-li se zabránit tomu, aby se z živého městského organismu stalo jen jakési "muzeum v přírodě".

"Už teď jeden z každých čtyř bytů není a nebude domovem Pařížanů," prohlásil Brossat, který by měl podle AFP vést komunistickou kandidátku při nadcházejících volbách do Evropského Parlamentu.

Paříž představuje se svou nabídkou přibližně 60 tisíc bytů největší fancouzský trh Airbnb, tato služba ale podobně jako jiné platformy nabízející sdílené bydlení čelí zvýšenému tlaku měst žádajících regulaci. Podle městských magistrátů zvyšují nabídky jako Airbnb nájemné, které se tak stává místním obyvatelům nedostupným.

"Nechceme z Paříže muzeum v přírodě"

"Chceme, aby byla Paříž městem dostupným pro střední třídu, nebo z ní chceme mít oblíbené místo saúdských a amerických miliardářů?" vznáší řečnickou otázku Brossat, který se vymezuje vůči Airbnb dlouhodobě a nedávno vydal knihu "Airbnb, nebo uberizované město" (s narážkou na další podobnou službu, sdílenou taxislužbu Uber).

Brossat chce zakázat krátkodobé pronájmy bytů turistům v prvním, druhém, třetím a čtvrtém pařížském okrsku, kde se nacházejí nejnavštěvovanější a nejoblíbenější francouzské pamětihodnosti, včetně katedrály Notre-Dame a muzea Louvre.

"Jestli něco neuděláme, nebudou mít tyto okrsky už žádné místní usedlíky a dopadne to jako na ostrově Saint-Louis: s poklesem stálých obyvatel skončí obchody s potravinami a vystřídají je obchody s módou nebo se suvenýry," uvedl Brossat s odkazem na pařížský ostrov na Seině, který leží ve stínu známějšího Městského ostrova (Ile de la Cite), na němž se nachází katedrála Notre-Dame.

Ostrov Saint-Louis, jehož domy pocházejí ze 17. století, byl donedávna přitažlivý právě svou sousedskou atmosférou a tím, že se v průběhu posledních 400 let příliš nezměnil - člověk zde našel typické malé pařížské pekárny, trhy, krámky s jedinečnou zmrzlinou i historické památky. Jenže kvůli všem těmto pamětihodnostem mu také hrozí, že o svou jedinečnou atmosféru přijde a že se z něj stane skanzen, "ostrov duchů", protože stále víc obchodů se přizpůsobuje turistům namísto starousedlíkům a stále víc bytů na ostrově se pronajímá.

"Budeme žít v muzeu pod širým nebem," dodal Brossat.

Pařížský úředník doufá, že se podaří tyto změny protlačit v rámci novelizace francouzských zákonů o nemovitostech, o níž se má jednat letos na podzim. První kroky proti Airbnb a podobným službám začal podnikat také úřad pařížské primátorky Anne Hidalgová, který žádá, aby se vlastníci pařížských nemovitostí registrovali a omezili množství krátkodobých pronájmů na 120 nocí ročně.

Podle dat z minulého měsíce uložila Paříž jen od ledna do 15. srpna letošního roku za neoprávněné pronájmy bydlišť pokuty v celkové výši 1,38 milionu eur (přibližně 35,5 milionu korun), zatímco loni to bylo za celý rok 1,3 milionu eur.

Bouří se i jiná velká města

K podobným zásahům městských samospráv vůči sdílenému bydlení dochází i v dalších velkých turistických destinacích, například v Amsterdamu, v Barceloně nebo v Berlíně. V New Yorku bude o budoucnosti krátkodobých pronájmů rozhodovat soud - prošel totiž zákon, který nutí platformy pro sdílené bydlení zveřejňovat údaje o hostitelích v jejich databázích, což se Airbnb nelíbilo a město zažalovala. Podle ní jde o "kampaň financovanou silnou hotelovou lobby".

Proti Airbnb se začínají ozývat i městské samosprávy a další instituce v Kanadě. Podle studie McGillovy univerzity v Montrealu generuje většinu celkových příjmů Airbnb jen malý počet správců komerčních nemovitostí, kteří postupně skupují dostupný bytový fond a zvyšují ve třech největších kanadských městech ceny nájmů.

"Většinu příjmů z ubytování přes Airbnb v Torontu, Vancouveru a v Montrealu vytváří jen 10 procent hostitelů," uvedl v rozhovoru se CBC Montreal vedoucí výzkumného týmu David Wachsmuth, profesor urbanistického plánování na McGillově univerzitě. Studie s názvem "Krátkodobá města: dopad Airbnb na kanadský trh s bydlením" byla zveřejněna začátkem srpna.

"Právo vlastníků nemovitostí vydělávat peníze pošlapává právo lidí dopřát si bydlení. To je to, co nám tato studie ukázala," dodal Wachsmuth.

Jeho výzkumný tým zjistil, že ve všech třech městech zahrnutých do studie zaznamenala vzrostly krátkodobé pronájmy přes Airbnb meziročně o polovinu. Většinu z nich přiitom představovaly pronájmy celých domů či bytů, nikoli pokojů v jinak obývaných domácnostech. Výzkum přitom vycházel z tříletých dat analytické firmy AirDNA, která shromáždila informace o všech veřejných transakcích.

"Je to normální hotelový byznys"

Nejaktivněji se na Airbnb projevují pronajímatelé z Montrealu, zejména kvůli popularitě tohoto města mezi turisty. V rámci Montrealu se přes platformu nejčastěji pronajímají nemovitosti ve čtvrtích Plateau-Mont-Royal a Ville-Marie. Wachsmuthův tým zjistil, že dvě až tři procenta bytového fondu v těchto čtvrtích nyní provozují společnosti pro správu nemovitostí za účelem krátkodobých pronájmů.

"Jeden správce má v Montrealu asi 160 nemovitostí, které mu podle našeho odhadu vydělávají několik milionů ročně. Je to v podstatě běžný hotelový byznys, rozdělený do několika bytů," uvedl Wachsmuth. Podle něj je největším pronajímatelem montrealských nemovitostí přes Airbnb společnost Sander, jež sídlí v San Francisku a kromě Montrealu pronajímá přes tuto platformu byty i ve Vancouveru a ve Spojených státech. Její nabídka začíná na 120 dolarech za noc u plochy maximálně pro čtyři osoby. U půdních prostor, kde se dá ubytovat až 10 lidí, si pak účtuje nejméně 249 dolarů za noc. Tím ale tyto prostory uzavírá běžným dlouhodobým nájemcům.

"Montreal má poměrně levné ceny nájmů, takže jako pronajímatel získáte vysoký příjem daleko snáz tím, když nemovitost zalistujete na Airbnb, než když ji nabídnete formou klasického pronájmu," uvedl Wachsmuth.

Airbnb jeho závěry odmítá. "Autor této studie už víckrát v minulosti manipuloval se zfalšovanými daty, aby hostitele Airbnb vylíčil nepravdivě. Převážnou většinu z nich tvoří kanadské rodiny ze střední třídy, kteří sdílejí své domovy, aby jim příjem z těchto pronájmů pomohl zaplatit účty," uvedla mluvčí Airnbnb Lindsey Scullyová v e-mailovém prohlášení.

Jen velmi malé procento montrealského bytového fondu je podle ní krátkodobě pronajímáno tak často, aby to vylučovalo dlouhodobé pronájmy. Proto prý neplatí ani Wachsmuthovy závěry o tom, že byty pronajímané přes Airbnb mizí z bytového fondu.

"Osmdesát procent hostitelů na našem webu sdílí svá obydlí, a to na tři až čtyři přespání měsíčně. A dělají to proto, aby získali trochu peněz navíc," tvrdí Airbnb.

V Česku by pronajal byt jen každý desátý

V Česku se zatím staví většina obyvatel k poskytování tohoto typu ubytování stále odmítavě. Podle výzkumu NMS Market Research pro Raiffeisen stavební spořitelnu by svůj byt ke krátkodobému pronájmu rozhodně nenabídlo 54 procent Čechů, dalších 36 procent spíš také ne.

"V zahraničí je už poměrně běžné, že lidé, kteří se chystají na kratší či delší dobu odcestovat, nabídnou svůj domov turistům, pro Čechy je to ale jen těžko představitelné. Jak ukázaly výsledky, svůj byt by bez problémů cizincům pronajala pouhá dvě procenta dotázaných, dalších devět procent by o této možnosti uvažovalo," tvrdí Lenka Molnárová z Raiffeisen stavební spořitelny.

Některým lidem je například nepříjemná představa, že by cizí osoba narušovala jejich soukromí a používala jejich věci, jiní se bojí ničení majetku či krádeží. "V rámci pronájmu není potřeba nabízet rovnou celý byt, mnoho lidí pronajímá pouze jednotlivé pokoje, pro něž jinak nemají využití. Nájemník má pak přístup jen do určeného pokoje a do společných prostor," uzavírá Molnárová.

Podle České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí má ale tento typ přivýdělku i v Česku perspektivu. Nahrává mu současná situace na trhu, kdy jsou ceny nemovitostí vyšponované na maximum a řada lidí se zároveň potýká s vysokými náklady na bydlení.

"Ačkoli má největší podíl na trhu s krátkodobým ubytováním hlavní město, jeho obliba a výnosnost pomalu roste i v dalších krajských městech, například v Brně či Ostravě. Ve většině případů se ale krátkodobé pronájmy využívají jen omezeně. Například v Praze se ke krátkodobým pronájmům využívá přes 18 tisíc bytů, avšak pouze třetina z nich slouží tomuto účelu dlouhodobě," tvrdí asociace.

Krátkodobé nájmy mají proti dlouhodobým v Česku zhruba dvojnásobnou výnosnost – kolem 10 procent. Na druhé straně se podle asociace tento byznys řadě pronajímatelů nevyplácí. Mimo sezónu totiž bývá problém byty obsadit a zdánlivě lákavé výnosy doprovází řada překážek a složitá administrativa. Odrazují i hrozící sankce, které vyplývají ze zanedbání jednak daňových povinností (podle instrukce Generálního finančního ředitelství se na pronajímatele vztahuje daň z přidané hodnoty v ubytovacích službách a daň z příjmu fyzických nebo podnikatelských osob) a jednak podnikání bez živnostenského oprávnění nebo pouze neohlášení bytu jako provozovny.

Sankce se pohybují až do 50 tisíc korun. V případě daní je pak k úrokům z prodlení potřeba doplatit dvacetiprocentní pokutu z vyměřené neuhrazené částky. Za obcházení lázeňských poplatků či poplatků městu hrozí penále ve výši do pěti tisíc korun.