Kromě 50 procent zlámaných kostí na mužských mrtvolách bylo však zlomením postiženo i 40 % ženských kosterních ostatků. Vědci se rozhodli přijít záhadě na kloub a chtěli odhalit více o rizicích a útrapách, kterým lidé v těchto dobách čelili. Vědci z Cambridgské univerzity proto provedli podrobné rentgenové studie kosterních pozůstatků 267 obyvatel středověké Cambridge a hledali důkazy o zlomeninách na kostrách.
Na zajímavý dokument v češtině o nejhorších profesích v historii se podívejte zde:
Zlomená kost – nižší sociální třída
Kosti podrobené výzkumu byly vykopány ze tří oddělených pohřebišť. Jednalo se o kosti mužů i žen i mladších osob, nikoli však dětí, z 11. až 14. století našeho letopočtu. Výzkum se rozhodl lépe kvantifikovat absolutní i relativní riziko zlomenin kostí u mužů a žen z různých tříd a z různých prostředí, zejména s ohledem na ekonomickou a sociální nerovnost při určování vystavení vážným fyzickým rizikům. Jeden ze hřbitovů byl totiž vymezen především pro dělníky a chudé, zatímco druhý byl pohřebištěm mužů a žen, kteří pocházeli z privilegovanějších poměrů, tudíž nemuseli vykonávat rizikovou manuální práci. Třetí hřbitov obsahoval ostatky smíšené populace, vědci jej proto využili spíše pro potvrzení svých teorií.
A skutečně se potvrdilo, že lidé, kteří vykonávali fyzicky nejnáročnější, ale finančně nevděčné práce, měli nejvyšší riziko zlomenin kostí a těžkých kosterních traumat, a to až o 50 procent vyšší ve srovnání s lidmi z vyšších vrstev.
I ženy pracovaly těžce a vykonávaly mužské práce
Z celkem 267 hodnocených koster vykazuje 86 známky zjistitelných zlomenin kostí, což představuje 32 procent z celkového počtu. Z pohledu pohlaví mělo jednu nebo více zlomenin přibližně 40 procent mužů, zatímco u žen to bylo 27 procent. Pravděpodobnost, že se u nich poprvé vyskytla zlomenina, přesáhla hranici 50 procent u osob, které byly klasifikovány jako zralí dospělí, což zahrnovalo věkovou skupinu 45-60 let.
Z hlediska lokality bylo procento středověkých obyvatel, kteří měli zlomeniny, nejvyšší mezi těmi, kdo byli pohřbeni na hřbitově pro dělníky a chudé lidi. "Lidé pohřbení ve farnosti Všech svatých patřili k nejchudším ve městě a byli zjevně více vystaveni náhodným zraněním," vysvětlila Jenna Dittmarová, hlavní autorka článku pro American Journal of Physical Anthropology. "V té době se hřbitov nacházel v zázemí, kde se stýkalo město s venkovem. Muži mohli pracovat na polích s těžkými pluhy taženými koňmi nebo voly nebo tahat kamenné kvádry a dřevěné trámy ve městě. Mnoho žen v All Saints pravděpodobně vykonávalo vedle domácích povinností těžkou fyzickou práci, například se staraly o dobytek a pomáhaly při sklizni."
Naproti tomu počet těch, které utrpěly zlomeniny v klášterním a nemocničním pohřebišti, činil 29, respektive 26 procent.
Každodenní život
Mezi objevenými zraněními lze většinu vysledovat v souvislosti s nehodami nebo pracovními riziky. Celkově se předpokládalo, že asi čtyři procenta objevených kosterních traumat souvisejí s úmyslně způsobeným násilím, které mohlo, ale nemuselo být konečnou příčinou smrti. Hlavními příčinami většiny těchto zranění měly být kriminalita, domácí násilí a válečné konflikty. I když tato statistika ukazuje, že riziko vystavení násilí pro středověké obyvatele Cambridge bylo reálné a nikoliv zanedbatelné, je zřejmé, že největší hrozbu pro fyzické zdraví a přežití lidí představovaly problémy každodenního života.
Zdroje:
www.iflscience.com, www.ancient-origins.net, www.ancient-origins.net/news-history-archaeology
