Oko do duše okno
Různé potíže s očima a se zrakem mohou sloužit k diagnostikování úplně jiných vlivů působících na naše tělo. A rozhodně mohou být varovným příznakem nastávajícího útlumu kognitivních schopností.
Vědci uskutečnili studii, jíž se zúčastnilo přes osm a půl tisíce lidí z Norfolku ve Velké Británii, které sledovali v průběhu mnoha let. Přes pět set z nich bylo časem stiženo demencí. Na základě tohoto vzorku se pak pídili po projevech, které onemocněním předcházely.
Vskutku se jim podařilo odhalit faktory, jenž byly pro pacienty společné, a predikovaly chorobu s předstihem dvanácti let.
Snížená vnímavost
Na začátku výzkumu dávali sledovaným lidem test, kdy jejich úkolem bylo sledovat obrazovku a stisknout tlačítko, jakmile spatří trojúhelník formující se mezi hemžícími se tečkami.
Ukázalo se, že ti, kdo později onemocněli, měli výrazně větší potíže trojúhelník rozeznat.
Demence totiž postihuje jako první ty oblasti mozku, které jsou spojeny s viděním a s pamětí. Takže velmi pravděpodobně může dlouho před ostatními projevy začít likvidovat vnímavost a vizuální citlivost. Zároveň poškozuje schopnost rozeznávat obrysy věcí, tedy kontrasty, a odlišit od sebe některé barvy, zejména na spektru modrá-zelená.
Snadné rozptýlení
Na Loughborough University v Anglii probíhá rovněž výzkum ohledně problémů s udržením pozornosti.
Jedním z problémů, které Alzheimerova choroba způsobuje, a jsou zpočátku nenápadné, je totiž obtížné soustředění, pokud má člověk vizuální rozptýlení.
Nesnadné odbourávání optických jevů, které nám kradou pozornost, může vést například k nehodám za volantem.
Rozeznávání obličejů
Dalším příznakem demence je neschopnost nebo snížená schopnost rozeznávat cizí tváře.
U zdravého člověka se totiž oči upřou na obličej, přejíždějí od očí směrem k nosu, na ústa a bradu, aby si pozorovatel mohl novou osobu zafixovat a zapamatovat. Pacienti s Alzheimerovou nemocí tohle nedělají, jejich pohled se nezaostřuje tímto způsobem.
Lékaři, kteří se studiem a léčbou demence zabývají, jsou často právě podle tohoto projevu poznat, že člověk trpí demencí, sotva se s ním setkají. Tito pacienti působí ztraceně, protože jejich pohled cíleně nezkoumá okolí, včetně osob, s nimiž přicházejí do kontaktu.
Neschopnost vybavit si obličeje lidí, s nimiž jsme se před chvilkou setkali, může být zaviněna právě neschopností správného pohybu očí, spíše než čistě jenom problémem s pamětí.
Zlepšování mentálních schopností
Probíhají různé výzkumy, které se zabývají tím, jestli by cílené pohyby očí mohly našemu zdraví prospět a demenci oddálit či odvrátit.
Výsledky ještě nejsou zcela jednoznačné, ale vypadá to, že pohyb očí, který vykonáváme například při čtení nebo sledování televize, by mohl být člověku prospěšný. Tudíž dívání se na televizi by potenciálně mohlo být zdravé.
Šíření diagnostické metody
Hlavním problémem, který brání masivnímu rozšíření diagnostické metody i výzkumu prospěšnosti pohybu očí, je skutečnost, že k tomu jsou potřeba speciální přístroje na tzv. eye-tracking – neboli sledování pohybů očí.
Tyto přístroje jsou zatím velmi drahé a není snadné naučit se je správně obsluhovat. Nicméně vývoj postupuje rychle a uvidíme, jestli se podaří tuto překážku překonat.
Zdroje: sciencealert.com, www.denik.cz