Vědci zjistili, že dny na naší planetě se skutečně prodlužují.
Země bude mít v budoucnu 25 hodin denně
V důsledku tohoto prodlužování má nakonec den trvat celých 25 hodin. Tvrdí to studie, díky které vědci zjistili, že za vším stojí Měsíc. Ten se od naší planety údajně vzdaluje, což způsobuje postupné prodlužování délky dne.
Studie byla zveřejněná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Dle ní se však nejedná o nic zvláštního, ba naopak je prodlužování dne zcela přirozenou součástí našeho vývoje.
Vědci také zjistili, že před 1,4 miliardami let trval den na Zemi něco málo přes 18 hodin. Tedy téměř o čtvrtinu méně, než tomu je dnes.
Mnozí se ptají, proč jde toto prodlužování tak pomalu. Jsou tu i tací, kteří by si představovali, že den prodloužíme rychle a přesně podle potřeb těch, jimž je nynějších 24 hodin málo. Důvod je prostý. Pohyb měsíce je velice pomalý. Ten se od naší planety vzdaluje rychlostí pouhých 3,82 cm za rok.
Na pohyb Země to má tedy malý, ale po nějaké době již měřitelný vliv. Za jak dlouho tedy den o délce 25 hodin můžeme očekávat?
Za jak dlouho to bude?
Podle vědců si na to ještě chvilku počkáme. Tato chvilka by měla trvat přibližně 200 milionů let. Pak skutečně nastane chvíle, kdy den již nebude mít současných 24 hodin, ale bude trvale o hodinu delší.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Stephen Meyers, profesor geověd na Wisconsinské univerzitě v Madisonu a spoluautor studie, vysvětlil: "Jak se Měsíc vzdaluje, Země je jako rotující krasobruslař, který zpomaluje, protože natahuje ruce." Proto je proces trvalého prodlužování dne velice pomalý.
Vědci zkoumali důkazy v horninovém záznamu Země, aby vysledovali změny zemského klimatu.
Dle nich je to jakási astrochronologie, tedy statistická metoda, která propojuje astronomickou teorii s geologickým pozorováním. "Jednou z našich ambicí bylo využít astrochronologii k určení času v nejvzdálenější minulosti, k vytvoření velmi starých geologických časových stupnic. Chceme být schopni studovat horniny staré miliardy let způsobem srovnatelným s tím, jak studujeme moderní geologické procesy," dodal Meyers.
Zdroje:
