Jak se žilo obyčejným lidem ve starém Římě? Co jedli, co pili, čím se bavili? Odpovědi na tyto otázky v učebnicích dějepisu rozhodně nenajdete.

Jak vypadal den průměrného Římana

Mimo město žili lidé poměrně prostým životem. Živil je převážně obchod. Denní režim lidí žijících ve městě byl pak velmi odlišný.

Ne všichni si ale pohodlný život ve městě mohli dovolit. Když ano, bylo to převážně v jeho chudinských částech. Ne všem se navíc dařilo najít optimální práci, a tak dost lidí bylo bez domova. Pro nově příchozí byla vytvářena nová pracovní místa, která však nebylo lehké získat.

Otroci ve starém Římě byli využíváni nejen k fyzické práci, ale také jako pomoc učitelům, lékařům, chirurgům či architektům. Svobodní lidé naproti tomu vykonávali různá povolání, například pekaře, rybáře nebo tesaře. Chudé ženy se často věnovaly kadeřnictví, porodnictví nebo krejčovství.

Vzhledem k tomu, že Řím byl hlavním městem, byly ceny pozemků vysoké a mnoho lidí při svém prvním příchodu do města nevěnovalo příliš pozornosti tomu, v jaké části budou bydlet. Usadili se v domech se zchátralými byty, kterým se říkalo insulae.

V těchto ruinách žila naprostá většina římských občanů. Ne všichni z nich však byli chudí. V roce 150 př. n. l. bylo ve městě Římě 46 000 domů insulae. Mnoho z těchto zchátralých obydlí obývalo velké množství lidí, což často vedlo ke katastrofickým situacím, jako byl požár, povodeň nebo zřícení. Cesty vedoucí k těmto domům byly navíc velmi úzké a rozbité, takže v případě katastrofy bylo velmi obtížné uniknout nebo přivolat pomoc.

Denní rytmus starého Říma rozhodně neoplýval přehnanou aktivitou. Občané začínali svůj den před východem slunce. Někteří museli do práce, jiní vstávali, protože jim hluk a smích z ulic zkrátka jen nedovolil ve spánku pokračovat.

Línější a pohodlnější život si neumíte představit

Pro bohaté lidi byl den rozdělen na pracovní a volný čas. V tom pracovním se však nepředřeli. Pracovní doba byla v ranních hodinách. Většina Římanů pracovala jen šest hodin denně. Své obchody otevírali za úsvitu a zavírali v poledne. Některé obchody mohly být znovu otevřeny i v podvečer, ne vždy tomu tak ale bylo.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Odpoledne bylo městské fórum prázdné. Pro všechny totiž byla doba odpočinku. Ve volných hodinách lidé chodili do divadla, do lázní, nebo sledovali organizované hry. Zápasy či závody vozatajů byly oblíbenou zahálkou. Těchto akcí se mohli účastnit i chudí lidé, protože vláda se domnívala, že i oni mají právo se bavit.

Do samotných aktivit se ale lidé příliš nehnali. Bavilo je nicnedělání a lenost byla cítit všude kolem. Den ve starém Římě bych často plný pohody ve znamení takřka nulové činnosti.

Sám císař Claudius vydal zákon, podle něhož se během roku mělo trávit až 159 dní dovolenou a nicneděláním. Císař Marcus Aurelius pak usoudil, že je tato doba až příliš dlouhá a rozhodl se ji zkrátit. Od toho dne musel každý občan starého Říma pracovat alespoň 230 dní v roce.

Zdroje:

bigthink.com

en.wikipedia.org

www.worldhistory.org