Do konce loňského roku měla věda k dispozici jen asi šest denisovanských fosilií, z nichž pět bylo objeveno v Denisově jeskyni na Sibiři a jedna na posvátném místě v Číně. Nyní vědci objevili v Denisově jeskyni další tři denisovanské fosilie. Jeskyně se nachází v pohoří Altaj a proslavila se přibližně před 11 lety, kdy v ní byla objevena malíčková kost, na jejímž základě byl identifikován nový lidský druh. Definitivní identifikace lidských pozůstatků pouze na základě srovnávací anatomie byla obtížná, protože v jeskyni se nacházejí statisíce drobných úlomků kostí i zvířat, které výzkum zpomalují.

Koncem loňského roku byly v jeskyni na Sibiři objeveny další fosilie. Zatímco stáří prvních bylo stanoveno na 41 tisíc let, tyto pozůstatky jsou staré neskutečných 200 000 let. Vědci odhadli stáří těchto denisovanských fosilií na základě vrstvy země, ve které byly objeveny. Dříve byly nejstarší známé exempláře Denisovanů staré asi 122 000 až 194 000 let.

Kromě kostí byly na místě objeveny i kamenné artefakty denisovanů.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Nejstarší nález z historie moderního lidstva

Kosti denisovanů poukázaly na jejich zajímavou vývojovou linii. Stalo se zhruba již před 500 000 lety, že se od vývojové linie vedoucí k modernímu člověku nejprve oddělila větev, zahrnující denisovany a neandertálce. Ale i z této větve se denisované později dále oddělili. Navzdory tomu docházelo mezi oběma liniemi k hojnému křížení. Genom denisovanů je tedy patrný nejen u neandertálců, ale i u moderních lidí, s nimiž se denisované křížili nejméně dvakrát. Tak je tedy možné vysvětlit, že spolu s neandertálci jsou nyní považováni za nejbližší známé příbuzné moderních lidí.

Analýza DNA

Nově objevené fosilie byly podrobeny analýze DNA, která ukázala, že tito lidé byli pravděpodobně rozšířeni po celé kontinentální Asii, ostrovní jihovýchodní Asii a Oceánii.

Nová studie denisovanských pozůstatků se zaměřila na 3791 kostních úlomků z Denisovy jeskyně. V nich se vědci snažili identifikovat bílkoviny, o nichž věděli, že jsou denisovanské díky předchozím výzkumům. Díky těmto testům a analýzám se povedlo datovat nález až do doby před 200 tisíci lety.

Ze všech téměř 4000 nalezených kostí jich bylo pět identifikováno jako lidských, ale pouze čtyři se povedlo začlenit. Jednu jako neandertálskou a zbylé tři jako denisovanské. Kosti přitom mohou být buď z jednoho nebo maximálně dvou jedinců.

Denisované žili v klimatu podobnému našemu

Vědci postupně odkrývali vrstvy země, které jim pomohly určit i stáří nálezu. "Cíleně jsme se zaměřili na tyto vrstvy, kde dosud nebyly nalezeny žádné další lidské fosilie, a naše strategie zafungovala," řekla Katerina Douka, archeoložka z Vídeňské univerzity v Rakousku. Ve stejné vrstvě byla nalezena i řada dalších archeologicky cenných materiálů, jež budou podrobeny dalšímu zkoumání. Díky nim bychom se mohli dozvědět více z denisovanského života.

Na další zajímavý, zhruba hodinový, dokumnt se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Již nyní se vědci domnívají, že denisované žili v době mírného klimatu, které bylo srovnatelné s dnešním. Obývali listnaté lesy a dřevinaté stepi, kde i lovili jeleny, koně, gazely, ale nebáli se ani zubrů či dokonce srstnatých nosorožců. Byli velmi dobře přizpůsobeni svému prostředí. Tomu odpovídaly i nástroje nalezené ve stejně vrstvě země – většinou se jednalo o škrabky kůží a další jedinečné kamenné nástroje, z nichž některé mohly sloužit i k rozdělávání ohně. Denisované obývali jeskyně, odkud bylo možné i strategicky úspěšně lovit, ale pobývali v nich společně s dalšími zvířecími druhy. V jeskyni se našla spousta zvířecích pozůstatků.

Zdroje:

cs.wikipedia.org, www.livescience.com, www.anthropology.net