Jeskynní naleziště
Nález kostních fragmentů v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku roku 2008 a jejich následná analýza ukázaly zajímavou skutečnost. Kromě pravěkých neandrtálců a Homo sapiens, existovala ještě jedna vývojová skupina pravěkých prapředků, které vědci nazvali denisované. Žili na území dnešní Asie asi před dvě stě tisíci lety. To, že se potkávali a mezi sebou křížili neandrtálci a Homo sapiens, bylo dávno prokázané. Jaké bylo ovšem překvapení vědců při analýze DNA z nálezu pocházejícího z Denisovy jeskyně?
Analýza části prstu odhalila původ Denny
Přelomový nález
Roku 2010, ve stejném jeskynním nalezišti, badatelé objevili úlomek kosti z prstu. Jak důležitý objev to byl, se ukázalo při výzkumu. Aby data z bádání byla přesvědčivá a přesná, vědci využili novou technologii nazvanou „Zooarchaeology by mass spectrometry“ – ZooMs.
Na základě analýzy kolagenu a proteinového vlákna, které mohou v kostech přebývat neporušené stovky tisíc let, se dá zjistit, zda kost pochází z člena čeledi hominidae, která zahrnuje velké lidoopy a lidi. Zda se jedná o Homo sapiens, neandrtálce nebo denisovany. Tím se před vědci otevřel napínavý příběh s mnoha otázkami. Komu patřil kus objeveného prstu? Ženě, nebo muži? Jakého stáří pračlověk byl? K jaké vývojové větvi patřil? Kdo byli jeho rodiče?
Překvapivé zjištění
Za účelem určení DNA proběhlo opakované testování, aby se předešlo možnému omylu. Všechny analýzy vyšly stejně. Oxfordští vědci tedy mohli vyhlásit, že kostní nález starý devadesát tisíc let patřil asi třináctileté dívce. Dali jí přezdívku Denny. Určením DNA zjistili, že byla dcerou dvou odlišných vývojových větví pravěkých lidí. Denny nosila z padesáti procent geny neandrtálské matky a zbytek genů podědila od denisovanského otce. Tento objev je vzácný, neboť se jedná o první generaci smíšeného původu.
Možní rodiče Denny: neandrtálka a denisan
Každý s každým
Z toho plyne, že se mezi sebou pářili nejen neandrtálci s moderními lidmi, ale i s denisovany. Existuje teorie, podle které má matka Denny blízké geny s neandrtálci tehdy žijícími na území dnešního Chorvatska. Tlupa skupinově migrovala na východ. Denisova jeskyně mohla být hraničním bodem, ve kterém se ve stejnou dobu setkávali neandrtálci s denisovany. Pravděpodobně tak došlo ke spáření a vzájemnému promísení genů.
Z kousku kosti reálná podoba
Roku 2019 izraelští vědci pomocí nejnovější technologie - chemické methylace - reálně zhmotnili portrét dívky, která byla dcerou matky-neandrtálky a otce- denisovana. Tato metoda umí určit podobu s 85% přesností. Jedná se o téměř věrné zobrazení. Dá se tedy říci, že Denny byla, z dnešního hlediska, docela ošklivá dívka. Oba rodičovské genotypy se vyznačovaly dlouhými obličeji s plochými ustupujícími čely. V tom byla Denny podobná oběma rodičům. Po otci měla širokou lebku s delším zubním obloukem. Což je opět potvrzení genového fondu zděděného od denisovanů.
Jejich geny se vyskytují dodnes
Je obdivuhodné, jakými technologickými prostředky disponují vědci, když jsou schopni z fragmentárních pozůstatků kosti zobrazit reálnou podobu prapředka z doby před devadesáti tisíci lety. Denny, i když má možná nelidskou tvář, je pradávným předkem domorodých Australanů, se kterými má 3-5% podobnost DNA. S obyvateli Nové Guineje dokonce 6% shodu, stejně jako s Papuánci. Díky zděděné části DNA od denisovanů mohou Tibeťané žít ve vysokých nadmořských výškách. Je tedy zřejmé, že tato vývojová větev pravěkých lidí hrála důležitou roli v mísení genetických mutací, které se vyskytují dodnes.
Zdroje: www.cs.wikipedia.org, www.denik.cz
