Zdroj: Youtube
Medvěd ve službách italské armády: Měl hodnost desátníka a miloval alkohol
Dobývání Itálie nebylo pro Spojence jednoduché. První tři měsíce roku 1944 se Britové marně snažili zdolat odpor Němců u kláštera Monte Cassino, přes který se chtěli dostat do Říma. Úspěch zaznamenal teprve 2. polský sbor, v jehož řadách bojoval i vojín Wojtek. Neúnavně nosil dělostřelcům bedny s municí, na jejichž přenos bylo obvykle potřeba čtyř mužů. Neobvyklou sílu mu dala do vínku sama příroda - vojín Wojtek byl totiž medvěd.
Cesta polského armádního sboru do Itálie byla dlouhá. Začala už v létě 1941, kdy Stalin pomyslně převlékl kabát, rozvázal smlouvu s Hitlerem a pro změnu podepsal dohodu s exilovou polskou vládou v Londýně. Na základě této dohody propustil polské zajatce za účelem zformování nové bojové jednotky, jež bude válčit po boku spojeneckých vojsk na západě Evropy. Ze sovětských pracovních lágrů vyšlo 77 tisíc Poláků, kteří se pod vedením generála Władysława Alberta Anderse vydali přes Írán do severní Afriky.
Na nádraží v íránském Hamadánu vojáci potkali malého chlapce, který prodával medvídě. Našel ho prý v poušti, matku zastřelili lovci. Mládě bylo očividně dehydrované a potřebovalo okamžitou péči. Vojáci si ho od chlapce koupili a krmili ho kondenzovaným mlékem podávaným v lahvi od vodky. Medvídě se mělo k světu a dostalo jméno Wojtek.
Zanedlouho už malý medvěd neodlučně patřil k 22. dělostřelecké rotě. Protože neměl vzor svých pravých rodičů, ve všem napodoboval své zachránce. Naučil se salutovat, snažil se chodit po dvou, ráno snídal kafe a po večerech pil pivo a žvýkal cigarety. Rád se také účastnil přátelských zápasů mezi vojáky, přičemž se naučil ovládat svou sílu tak, aby nikoho nezranil.
Když britská vláda rozhodla o přesunu polské armády z Egypta do Itálie, vojáci se obávali, že je Wojtek nebude moci následovat. Britské lodní předpisy nedovolovaly přepravu zvířat, ať šlo o domácí mazlíčky nebo maskoty. Poláci zkusili fintu, která nakonec překvapivě vyšla: Wojtekovi udělili hodnost vojína, přidělili mu identifikační číslo i platové zařazení, a učinili ho tak právoplatným členem roty.
A Wojtek je nezklamal. Naopak, v bitvě o Monte Cassino se vyznamenal nošením beden s dělostřeleckými granáty do předních linií a vysloužil si povýšení na desátníka. Se svými druhy doputoval až na Britské ostrovy a konec války s nimi oslavil popíjením svého milovaného piva.
Mnoho polských vojáků už v Británii zůstalo. V rodné zemi by je nečekalo vřelé přivítání, protože nastupující komunistický režim podezíral ze špionáže každého, kdo bojoval na západní frontě. Do východního bloku se nehrnul ani Wojtek. Kamarádi z armády mu našli místo v zoologické zahradě v Edinburghu a nosili mu sem pivo až do jeho smrti v roce 1963. Británie chlupatého desátníka poctila několika sochami a v nedávné době mu odkrylo památník i Polsko, za které Wojtek nevědomky bojoval.
