DĚSIVÉ jezero Rúp Kund uprostřed Himálaje: Proč je plné lidských KOSTÍ?

24. duben 2014 četba na 3 minuty
Jezero Rúp Kund je pouze pro silné povahy.

Jezero Rúp Kund je pouze pro silné povahy.

Foto: archiv

V odlehlé části Himálaje leží ve výšce kolem 5000 metrů nad mořem malé jezírko, které skrývá děsivé tajemství. Jsou v něm stovky lidských koster. Jak se tam dostaly?

O hrůzu nahánějícím místě neměl dlouho nikdo ani ponětí. Až v roce 1942 k indickému jezeru Rúp Kund náhodu zamířil jeden horský vůdce a nestačil se divit. Ze břehu byly v průzračné vodě jasně vidět lidské ostatky. Některá torza na sobě měla ještě cáry oblečení, boty nebo šperky.

Ztracená armáda

Ledovcové jezero ležící pod úbočím vrcholu Trisúl (7120 m. n. m.) je poměrně malé, v průměru má zhruba 30 metrů a maximální hloubka činí dva metry. Po většinu roku je pokryté sněhem a ledem, díky čemuž jsou ostatky dobře zachovalé.

Do místa zamířilo od 50. let několik expedic, které se snažily zjistit, proč se ve vysokohorském jezeře hromadí lidské kosti. Široko daleko se nenachází žádné trvalé osídlení, takže jako první byla vyloučena hypotéza, že šlo o klasický hřbitov.

Těla se musela do vody dostat najednou při neočekávané a mimořádně ničivé události. Jenže jak? Jaká síla dokáže zahubit naráz stovky lidí a svrhnout je do malého jezírka?

Podle další teorie se jedná o pozůstatky armády slavného vojevůdce Zorawara Singha, která se v Himálaji záhadně ztratila po bitvě o Tibet v roce 1841. Tuto hypotézu ale vyvrátilo radioizotopické datování ostatků, které vědci provedli v 60. letech. Podle nich jsou kosti mnohem starší, pocházejí z období mezi 12. a 15. stoletím.

Badatelé odhadují, že v jezeře skončilo 300 až 600 těl. Vzhledem ke značné nekompletnosti koster nešlo odhad zpřesnit. Mezi kostmi se našla nejen kopí, ale také bambusové hole. Řada ostatků rovněž patřila ženám. Vědci se proto začali přiklánět k domněnce, že šlo o poutníky.

Hněv bohyně

Podle místní legendy u jezera skutečně končila poutní stezka za bohyní Nanda Devi a dál se už nikdo nesměl vydat. Když sem ale dorazil s početným průvodem místní panovník Kannaudž, rozkázal pokračovat v cestě a bohyně jej za opovážlivost usmrtila. V roce 2004 vědci zjistili, že většina lebek má na sobě větší či menší praskliny způsobené dopadem předmětu o velikosti asi kriketového míčku. Jelikož se podobná zranění neobjevovala na jiných kostech, bylo jasné, že musely padat shora.

Odborníci se domnívají, že nešťastníky postihla silná bouře s mimořádně velkými kroupami, které je buď rovnou usmrtily, nebo omráčily. Bezvládná těla se pak ze stezky nad jezerem skutálela po strmém srázu přímo do jezera. Zda to tak skutečně bylo, už ale asi nikdo nezjistí. 

Akční letáky