Odborníci dlouho diskutovali nad totožností autorova nápisu. Někteří se domnívali, že autorem je nespokojený vandal, jiní ukazovali na samotného norského malíře. Jasnost do problematiky vneslo až nové zkoumání. Dle nejnovější analýzý je totiž patrné, že záhadná věta byla téměř nepochybně napsána Munchovým rukopisem.
Záhada zoufalého vzkazu
Slabý nápis psaný tužkou je viditelný pouhým okem, ale není příliš zřetelný. "Jeho interpretace byla velmi obtížná," uvedl Thierry Ford, konzervátor obrazů v Norském národním muzeu. "Mikroskopem je vidět, že čáry tužkou jsou fyzicky na povrchu barvy a byly naneseny až po dokončení malby." Nebylo však jasné, kdy a proč.
Tato verze "Výkřiku" byla jednou ze čtyř verzí, které umělec namaloval, ale jen jedna obsahovala tento děsivý nápis.
Poprvé se o nápisu zmínil dánský umělecký kritik v roce 1904, když byl obraz vystaven v Kodani, tedy asi 11 let poté, co ho Munch namaloval. Kritik se tehdy domníval, že vzkaz napsal někdo z veřejnosti. Opak se však nakonec ukázal pravdou.
Rukopis šíleného autora
Aby záhadě porozuměli, pořídili Mai Britt Gulengová, kurátorka Norského národního muzea, a její tým infračervené fotografie obrazu. Díky skenům byly uhlíky ze značek tužkou mnohem zřetelnější. Vědci porovnali nápisy s Munchovým rukopisem v jeho denících a dopisech a analyzovali detaily prvního vystavení obrazu v Norsku.
"Písmo je bezpochyby Munchovo," uvedla Gulengová v dalším prohlášení. "Samotný rukopis i události, které se staly v roce 1895, kdy Munch obraz poprvé vystavil v Norsku, ukazují stejným směrem."
Badatelé předpokládají, že Munch tuto větu napsal poté, co byl jeho obraz v roce 1893 poprvé vystaven na domácí půdě v norské galerii Blomqvist. Tato výstava v Norsku vyvolala velkou kritiku, přičemž jeden z uměleckých kritiků Henrik Grosch napsal, že obraz je důkazem toho, že by lidé neměli "považovat Muncha za seriózního člověka s normálním mozkem".
Studentský spolek v Kristianii tehdy uspořádal diskusní akci o jeho obrazech, kde se někteří lidé vyjadřovali o jeho umění pozitivně, ale jiní, například student medicíny Johan Scharffenberg, zpochybňovali Munchův duševní stav. Munch byl pravděpodobně přítomen a zřejmě si tyto poznámky vzal až příliš osobně. Podle výpovědí se o této události v následujících desetiletích několikrát zmínil ve svých dopisech i deníkových záznamech.
Munch se také obecně velmi obával dědičných chorob, protože duševními chorobami trpělo více členů jeho rodiny.
Tento obraz bude vystaven v novém Národním muzeu Norska, ihned po jeho otevření, které je naplánováno na tento rok.
Zdroje:
