Na místo byl povolán místní lékař MUDr. Major a příslušníci SNB. Doktor po krátkém ohledání zkonstatoval, že bezpečnostní orgány mohou jít domů. Práci budou mít archeologové. Ti na místo nálezu dorazili v rekordním čase. Následně odhalili hroby čtrnácti jedinců. Jedna kostra měla neurčité pohlaví, u dalších třinácti se ukázalo, že šlo o mladé muže.

Zdroj: Youtube

Odborníky zaujalo uložení ostatků. „Již odkrytí prvních hrobů naznačilo, že se nejedná o standardní řadové pohřebiště," píše vedoucí týmu archeologů Dr. Jaroslav Špaček. Muži leželi s rukama za zády, někteří měli pokrčené končetiny, další oddělenou lebku od zbytku těla. Jeden z nich měl dokonce zaražený dřevěný kůl do ramene. Na první pohled to vypadalo, jako by na nebožtících někdo vykonal protivampyrické opatření.

Upíři z Čelákovic

Problémem však bylo, že lidé označení za upíry, byli vždy pohřbíváni jednotlivě. Nikdy ne vedle sebe. Ostatky však hovořily samy za sebe. Z Čelákovic se tak stala celosvětově známá lokalita, jakési centrum vampyrismu. Nadšení následně podpořil článek Dr. Špačka, jež naleziště označil za „jediné známé pohřebiště určené výhradně pro osoby označené za upíry."

„Protivampyrické obranné prostředky nalezené na slovanských pohřebištích se projevují několika způsoby," píše vědec. „Jedinec byl nejprve uložen na boku, případně na břiše, aby neviděl východ slunce. Někdy se svazovaly horní končetiny, dával se roubík do úst, tělo se zatížilo kameny nebo se propíchlo dřevěným kůlem. Po nějaké době se hrob opět otevřel s cílem účinnějšího zásahu na mrtvém. To se projevovalo oddělením hlavy."

Za upíry byly označovány ty osoby, které se nějakým způsobem odlišovaly. Ať fyzicky nebo svým chováním. „Jiný byl ten, kdo měl srostlé obočí nebo ho neměl vůbec, byl bez ochlupení v podpaží, byl nápadně zubatý, ten, kdo se již se zuby narodil, měl neobvyklý tvar hlavy, dlouhé nehty, pigmentové skvrny na kůži nebo nadměrně ohebné klouby," vysvětluje Špaček. Jeho závěry však zpochybnily moderní metody výzkumu a badatelé z muzea v Čelákovicích, Archeologického ústavu Akademie věd a antropologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Upír z Čelákovic - podoba

Mezi hlavní argumenty výzkumníků patří fakt, že ostatky nepocházejí z období mezi 10. až 12. stoletím, kdy se stále udržovaly pohanské zvyky, ale až z doby mezi 13. a 15. stoletím. „Spoutané ruce naznačují, že pohřbení pocházeli z okraje společnosti. Pravděpodobně byli trestanci a tím pádem nemohli být pohřbeni do posvěcené půdy u kostela. Navíc dnes máme spoustu analogií a víme, že k takovým věcem běžně docházelo," říká výzkumník Jiří Šindelář.

Zdroj: Youtube

Vědcům se dále díky moderním digitálním technologiím podařilo odhalit, jak jeden z pohřbených mužů vypadal. „Zachovala se pouze jedna lebka tzv. upíra. Z ní jsme ale zjistili, že šlo o středoevropana staršího 35 let," vysvětluje Šindelář. „Podle stop po svalových úponech se podařilo namodelovat, jak robustní měl tvář. Vytvořili jsme tak maximálně věrnou podobu nebožtíka."

Zdroj:

www.celmuz.cz, www.idnes.cz, www.stoplusjednicka.cz