Hlavními centry antického Řecka byla Sparta a Athény. V těchto malých městských státech se vyvinuly odlišné způsoby pohledu na potomstvo a jejich výchovu. Sparťané byli bojovníci, disciplinovaní a vždy připraveni zemřít za svou vlast. Na druhou stranu, Athéňané si zakládali na vzdělání. Nebyli vojáky, ale filozofy, politiky, spisovately, hudebníky a sochaři.
Dětství ve starověkém Řecku
I ve vyspělém antickém světě znamenal porod riziko a doprovázela ho řada rituálů. Ihned po narození dítěte se připravila očistná koupel. Ve Spartě se do ní přidávalo navíc víno. Věřili, že slabé miminko jeho dotek nesnese. Pátý den se konal obřad zvaný amfidromiá. Novorozeně bylo nošeno kolem krbu, aby ho ochraňovala bohyně Hestie. V ten den se mohl otec rozhodnout, zda dítě vychová nebo ho odloží. Buď bylo věnováno obchodníkům s otroky, kuplířům, nebo bylo zabito. Ve Spartě o každém ratolesti rozhodoval stát. Pokud bylo slabé, bylo pohozeno v Táygetském pohoří.
Desátý den po porodu se konaly křtiny. Na hostinu bylo pozváno příbuzenstvo a vybíralo se jméno. Chlapci byli pojmenováváni nejčastěji po dědečkovi z otcovy strany a děvčata po babičce. Do sedmého roku dítěte o něj pečovala matka nebo chůva. Poté jeho výchovu převzali úředníci nebo učitelé.
Spartánská výchova
Cílem spartánského vzdělání bylo vypěstovat v chlapcích udatnost v boji a schopnost ovládat masy podrobeného obyvatelstva. Hoši byli posláni do družin, kde museli bezpodmínečně poslouchat. Každá neposlušnost se trestala bitím. Nosili hrubý kus oděvu a chodili bosí. Běhali, skákali, učili se zápasit, vrhat oštěpem a diskem. Zároveň museli umět také číst, psát, hrát na hudební nástroj a tančit.
Od 12 let se výchova stala ještě tvrdší. Strava byla tak prostá, že kdo si neukradl něco navíc, hladověl. Kdo se nedal chytit, byl pochválen. Kdo byl přistižen, byl potrestán. V patnácti letech se hoši otužovali a spali jen na holém rákosí. Aby se naučili zabíjet, pořádaly se štvanice na otroky. Od 18 do 20 let již probíhal systematický vojenský výcvik.
Ani dívky nebyly ušetřeny. Od sedmi let navštěvovaly školu, kde se učily zápasit. Sparťané věřili, že silné matky plodí silné děti. Ženám tak bylo dovoleno cvičit a dostávaly stejné porce jídla, jako jejich mužské protějšky. Ve věku kolem 20 let musely absolvovat test občanství. Pokud dané podmínky splnily, byl jim přidělen manžel.
Po svatební noci, před kterou se musely ostříhat a obléknout do mužského oblečení, se jejich choť vrátil do kasáren. Scházeli se pouze za účelem plození dětí. Vzhledem k tomu, že většinu času žily spartánské ženy samy, mohly se beztrestně pohybovat po městě a vyřizovat si vlastní záležitosti.
Výchova v Athénách
V Athénách vypadala výchova dětí zcela odlišně. Zatímco chlapci v sedmi letech odcházeli do školy, kde se vzdělávali nejen v pětiboji, ale především se připravovali na výkon funkcí ve státních úřadech, holčičky zůstávaly doma. Učily se vedení domácnosti, tanci, hudbě a zpěvu.
Tradičně se vdávaly ve věku čtrnácti nebo patnácti let a braly si většinou muže okolo 30 let, kterého jim určil otec. Jakmile oslavily svatbu, málokdy vycházely na veřejnost. Jejich povinností bylo žít v ústraní a otěhotnět. Pokud se jim to nedařilo, byly považovány za prokleté.
Zdroj:
www.messagetoeagle.com, www.greekreporter.com, www.is.muni.cz
