Záhada ztracené Deváté legie: 5400 elitních bojovníků zmizelo, vědci netuší proč

Lítý boj Římanů proti Keltům

Lítý boj Římanů proti Keltům

Foto: Profimedia.CZ

Devátá legie římské armády slavila úspěchy, kamkoli vpochodovala. Někdy kolem roku 120 ale zmizela z písemných záznamů a nikdo o ní více neslyšel. Kam se mohla proslulá jednotka čítající 5 400 elitních vojáků ztratit?

Málokterý vojenský útvar se v římské historii dočkal takových ovací jako Devátá legie. Její příslušníci na sebe upozornili už během Spojenecké války v letech 91 - 88 př. n. l., kdy výrazně přispěli k porážce vzbouřených italických kmenů a ke sjednocení obyvatel celého poloostrova v jediný národ.

Za vlády císaře Julia Caesara Devátá legie dobyla území v zaalpské Galii a pronikla do hispánské provincie na Pyrenejském poloostrově. Od té doby nosila přízvisko "hispánská" i ve svém názvu - Legio nona Hispana.

Moc dlouho se tu ale neohřála. Služba římského legionáře vyžadovala maximální flexibilitu a chuť cestovat. Vojáci z Deváté se podívali do Afriky a na Sicílii, navštívili Makedonii, kde pomohli porazit vojska Marka Antonia, milence egyptské královny Kleopatry, a posléze se pustili do Germánů ohrožujících hranici u řeky Rýn.

Drsný test neporazitelnosti

V roce 43 n. l. se Devátá legie třásla na své nové dobrodružství: římské vedení ji pověřilo invazí na Britské ostrovy. Zdálo se, že tam žije jen hrstka Keltů, kteří se vzdají dříve, než se Římané stihnou vylodit. Představa to byla více než optimistická.

Keltové se bránili jako dravci a ačkoli okupanty zcela nevyhnali, způsobili jim velké ztráty. Podrobené kmeny si pak byly schopny uchovat určitou suverenitu, což se mělo změnit po smrti krále Prasutaga. Římané si přisvojili vládu nad územím i všechen jeho majetek a královskou vdovu Baudicu nechali veřejně zbičovat. Rozpoutali tak nepokoje, které vyústily v sérii krutých masakrů. Královna Baudica se svým vojskem vyplenila dvě římská města a jeho obyvatele nechala zaživa upálit nebo jiným způsobem umučit. Římanům se ji podařilo zastavit až poté, co jim dorazily na pomoc četné posily.

Jak asi mohla taková bitva mezi Římany a Kelty vypadat? Podívejte se na video:

Zdroj: Youtube

Řady Deváté legie v této době povážlivě prořídly, avšak stále se je dařilo doplňovat. V roce 71 vojáci postoupili na sever a dali se do boje s nezkrotnými Briganty. Z roku 108 se dochovala informace, že vystavěli opevnění osady Eboracum, ze které se později stalo město York.

Právě tady veškeré záznamy o Deváté legii končí. Bylo by zvláštní, aby se útvar čítající 5 400 mužů jen tak propadl do země. Na seznamu římských legií z konce 2. století už ale Devátá legie nefiguruje. Byla snad rozpuštěna, nebo tragicky rozprášena nepřítelem?

Gladiátory čekala smrt, nebo sláva.

Flamma, stroj na smrt a nejslavnější gladiátor Říma: Odmítl svobodu, chtěl boj

Blíže nepopsaná katastrofa

Podle jednoho římského zdroje se v roce 122 do pevnosti Eboracum vypravil sám císař Hadrián a po zvážení situace vydal příkaz ke stavbě velké zdi, která vymezí hranice římské kolonie vůči území nepoddajných Britonů. Uznal, že se Římu nepodaří je ovládnout. Německý historik Theodor Mommsen v 19. století soudil, že Hadriána k tomuto kroku přiměla nějaká strašlivá katastrofa. Devátá legie možná prohrála bitvu s Briganty a přeživší se dali počítat na prstech.

Římští kronikáři by se něčím takovým příštím generacím určitě nechlubili, protože by šlo o velkou potupu, kterou by bylo potřeba spíš ututlat. Historiky nicméně zmátl nález vojenské medaile s vyraženým nápisem LEG HISP IX, která byla objevena na území Holandska a pochází právě ze začátku 2. století.

Nabízí se tedy možnost, že Devátá legie nebo aspoň její část byla převelena na jiné evropské území a potupný konec ji potkal v bojích s nepřáteli jiné národnosti. Prameny o tom ale taktně mlčí, takže jde stále jen o spekulace.

Zdroje: www.heritagedaily.com, en.wikipedia.org

Akční letáky